Opravdu netradiční kombinace vín nás tentokrát čekala ve Viničním altánu. Bílá vína z té severnější části Evropy (Rakouska) a červená ze severní části – ale Afriky (Alžírsko). Nebyla to konfrontace chutí a stylů, ale jakési „dorovnání“. Petr Mikeska z dovozní společnosti Ocellus, s.r.o. nám představil tucet vín, po šesti z každé země. Dovozcem alžírských vín je firma Rosalia, s.r.o., která je před čtyřmi již představila ve Viničním altánu.

Rakouská vína byla z vinařské oblasti Kamptal od tamního prvotřídního vinaře Rudolfa Saxe (Winzerhof Sax). V hodnocení prestižního průvodce rakouskými víny Falstaff 2009/2010 jsou jeho vína hodnocena od 85 do 89 bodů.

Týká se to i vstupného vína Grüner Veltliner Luftikus 2008, „základního“ veltlínu, který dělá vinaři dobré jméno a konzumentům příjemný zážitek. Ve vůní pěkné nazrálé ovoce, lehce kořenité s jemnou mandlovou stopou. Svěží, šťavnaté víno s pikantní ovocnou dochutí v trošku štíhlejším těle.

Následující Riesling Kamptal DAC Reserve 2008 jen potvrdil kvalitu vinařství. Ve vůni i chuti bohatý na nazrálé ovoce, doplněné lehkou minerální stopou. V chuti plnější a měkce pikantní. Víno se bude ještě zlepšovat a výraznější kyselinka se nepochybně pěkně zaoblí.

Velmi mne potěšil druhý veltlín – Grüner Veltliner „Alte Reben“ Reserve 2008. Krásně aromatické víno (nazrálé jižní ovoce) s bohatou ovocnou chutí. Mazlivé, pikantní a bohaté víno s plnější dochutí. Moc vydařené víno ze „starých keřů”.

Cuvée Weissburgunder/Chardonnay 2008 je typem uleželého noblesního vína, které nevyniklá výraznou pikantností a svěžestí, ale spíše krásným a plným tělem a příjemnou, lehce ovocnou vůní s máslovými tóny. Z ovoce se nejvíce projevují meruňky a broskve, máslová chuť se s těmito plody pěkně snoubí. V dochuti můžeme cítit decentní mineralitu, v tomto případě lehounce slané tóny.

Jedním z vrcholů večera bylo Chardonnay barrique 2006 Saxess IV. Víno již krásně nazrálé s bohatou vůní kombinující nazrálé broskve s vanilkou a dalšími dřevitými tóny. Tělo bohaté, měkce ovocné s krásným vanilkovým kabátkem. Lehce pikantní v plné ovocně-vanilkové dochuti. V průvodci Falstaff dostalo skvělých 89 bodů ze sta možných.

Těšil jsem se i na závěrečné rakouské – Weissburgunder Auslese 2007. Víno ve stylu výběru z hroznů, snad až z bobulí, potěšilo velmi pěknou vůní (med, kandované světlé ovoce, především však citrusy). V nasládlé chuti bylo přece jen méně pikantní a šťavnaté. Medovému závěru asi malinko chyběla kyselinka…

Po malé přestávce následovala alžírská šestice vyprodukovaná ve státem kontrolovaném vinařství z hroznů vypěstovaných především menšími vinohradníky v různých koutech Alžírska. Kdo si nedá načas, vína pořádně neprovzdušní a spěchá, může si myslet, že chutnají naprosto stejně, možná až stereotypně. Také jsem si to zpočátku myslel, ale mýlil jsem se.

Všechna vína byla větší cuvée a pocházela z ročníku 2004. Navíc měla téměř jednotnou, klasicky „pinotovou“ barvu. Ale když se otevřela, předvedla nejen pestrou škálu vůní, ale hlavně chutí.

Nejčastější odrůdy byly tradiční, často pěstované a kupážované vinaři v jižní Francii: Carignan, Grenache, Mourvédre, Cinsault, Syrah či Alicante Bouschet. Opravdu přesné složení ochutnávaných vín zná jen Alláh – a možná i sklepmistr. Všechna vína jsou deklarována jako apelační – VAOG (Vin d’Appellation d’Origine Garantie) a pocházejí z několika vinařských oblastí.

Nejprve jsme ochutnali Domaine de Sebra s převahou Carignanu. Víno s netradiční vůní jahodového džemu (kompotu). Lehčí tělo s vanilkovou dochutí.

Následující Médea pochází z horských vinic (nadmořská výška kolem 1300 metrů). Ve vůni spíše nazrálé peckoviny se špetkou ostružin, v těle plnější s jemnou ovocnou dochutí. Suché víno se zřetelnou tříslovinou.

Chateau Romain bylo pro mne nejméně zajímavé. Ve vůni kromě nazrálého ovoce byla i jemné čokoládová stopa. Vyzrálé víno, možná trošku lehčí a méně výrazné.

V cuvée Coteaux de Mascara se objevila i trocha Cabernetu Sauvignon. Ovocně-kořenité víno s čokoládovými a hřebíčkovými tóny ve vůni. V těle měkce ovocné, kořenité s jemnou vanilkou a lehkou čokoládou v dochuti.

Pro mne nejlepšími červenými víny byla dvě poslední. První z nich, Domaine de Khadra, bylo líbivější, zatímco závěrečné Chateau Tajna působilo velmi harmonicky a elegantně.

Domaine de Khadra mělo ve vůni tmavé ovoce, náznak kávy a čokolády. V těle plnější, měkce nazrálé a zakulacené, až sametové. V závěru je cítit jemná vanilková stopa.

Chateau Tajna se velmi blíží stylu jihofrancouzských vín. Ve vůni tmavá lesní směs a zřetelné živočišné tóny (kůže). Také v ovocném těle je cítit animální „štych”. Víno je příjemně pikantní s pěknou, poměrně delší dochutí. Po provzdušnění a pozdějším přechutnání poskytlo opravdu hezký zážitek. Ostatně i další alžírská vína byla při přechutnávání o něco více přítulná.
Takto vína hodnotil „vrcholový tým“:

Grüner Veltliner „Alte Reben“ Reserve – 9,1 bodu (z 10 možných), Chardonnay „Saxess IV. – 8,9 b., Chateau Tajna – 8,8 b., Domaine de Khadra – 8,7 b., Cuvée Weissburgunder/Chardonnay a Weissburgunder Auslese – 8,6 b., Riesling Kamptal DAC Reserve a Coteaux de Mascara – 8,5 b., Domaine de Sabra – 8,4 b., Grüner Veltliner Luftikus a Chateau Romain – 8,3 b. a Chateau Médea – 8,2 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý