Bohatá cesta na vrchol z Piemontu
20. 3. 2017
František Šamla (Víno pro vás), který dováží převážně italská vína, a z nich hlavně ta z Piemontu, pro nás tentokrát ve Viničním altánu připravil náročný úkol. A tím bylo přechutnat velkou paletu čtrnácti vzorků, a to převážně červených. Při tradičně vyšším alkoholu přes 13 % u většiny vín to byla pochopitelně „dřina”, i když pro většinu z nás příjemná.
Ochutnali jsme vína hlavně z Piemontu, ale také z Toskánska, Apúlie a Veneta. Tři bílá a jedenáct červených.
Vstup byl příjemný. Základní bílé víno (z odrůdy Cortese) Delicious 2015 z vinařství Boeri Alfonso (Piemont) mně překvapilo poměrně bohatou vůní i chutí. Převládaly vyzrálé, zřetelně minerální světlé peckoviny. V chuti bylo víno poměrně šťavnaté a pikantní, což potěšilo v kombinaci s dobrou cenou.
Další bílé z tohoto známého vinařství, Bevion 2015 z odrůdy Chardonnay bylo ve vůni i chuti nejen ovocně minerální, ale také lehce máslové. V chuti sofistikovanější, šťavnaté a bohaté na světlé peckoviny.
Na přibližně stejnou kvalitativní úroveň bych zařadil následující víno poněkud odlišného stylu. Viognier Calypsos 2015 z piemontského vinařství Montalbera měl sice poměrně blízkou vůni po svěžím ovoci s jemnými minerály, ale v chuti byl poněkud jiný. Ovocně-květinové tělo bylo hodně uhlazené, svěží a jen lehce pikantní s delikátní minerální stopou.
Již tradičně příliš nemusím víno Grigne, Grignolino d’Asti DOC (Montalbera). Tentokrát to byl ročník 2015, který jen potvrdil pro mne typ vína „ani ryba, ani rak”. Tedy ani červené, ani růžové s vůní jemných peckovin. V chuti uhlazená „kompotová šťáva”, jemně minerální s lehkou pecičkovou tříslovinou v dochuti.
Prvním „skutečným” červeným bylo Pietrenere 2014, Puglia IGT Rosso z vinařství Cantina Ariano. Cuvée odrůd Negro Amaro a Negro di Troia vonělo po tmavých peckovinách se stopou čokolády. V chuti uhlazené tmavé ovoce, jemně kořenité s ještě zřetelnými, ale jemnými tříslovinami.
Více mi chutnalo Lange DOC Dolcetto 2015 (Cascina Ciapat di Bertollo). Ve vůni jemné tmavé peckoviny s lehkou stopou čokolády. Víno s vyšším alkoholem (14 %) bylo v chuti téměř identické, uhlazené s náznakem pecičkových tříslovin.
Na stejnou kvalitativní úroveň bych zařadil víno Fuori Catalogo 2014, Piemonte DOC (Montalbera). Cuvée odrůd Barbera (80 %), Ruche (10 %) a Grignolino (10 %) vonělo po vyzrálé a bohaté tmavé lesní směsi. V plnější chuti jsem cítil uhlazené tmavé ovoce, lehce pikantní a se vzdálenou stopou čokolády. Docela elegantní víno.
A svým způsobem velmi podobné bylo i první víno z Toskánska – Tedicciolo 2013, Toscana IGT Rosso (Montemercurio). Ve vůni bohatá lesní směs, v chuti kombinace tmavého ovoce s jemnou stopou dřeva a čokolády. V těle uhlazené a lehce pikantní. Bylo to první z ochutnávaných vín, které zrálo v dubu. V tomto případě 12 měsíců ve velkém sudu (10 hl).
Čekalo nás již dobře známé víno Barbera d’Asti DOCG 2015 (Boeri Alfonso). Příjemná vůně tmavého ovoce, které bylo také cítit v „čisté” ovocné, poměrně uhlazené chuti. V koncovce bylo víno měkce pikantní. Tradičně kvalitní víno na delší pití za dobrou cenu.
Putovali jsme na jih do Apúlie. A to s vínem I Classici 2015, Puglia IGT Primitivo (Cantina Ariano). Ve vůni tmavé ovoce s lehkou stopou kůže. V těle plnější, malinko nasládlé (i díky vysokému alkoholu – 15 %) tmavé ovoce. Není to však ideální víno na delší pití.
A následovalo další, ve Viničním altánu dobře známé víno z vinařství Boeri Alfonso. Martinette 2012, Barbera d’Asti DOCG Superiore. Ve vůni atraktivní směs tmavého ovoce a lesních plodů s jemnou čokoládou. V chuti vyzrálé tmavé ovoce, tělo zakulacené, opět se stopou čokolády a také jemné vanilky. Víno zrálo v použitém bariku.
Z Veneta bylo víno Valpolicella Ripasso DOC Superiore Classico 2013 (Antonio Sasa). Bylo to pro mne příjemné překvapení. Ve vůni jsem cítil vyzrálé tmavé ovoce s jemnou stopou kůže. V chuti hodně vyzrálé tmavé ovoce s lehkým živočišným závojem. V závěru bylo víno měkce pikantní. Zrálo ve velkém dubovém sudu.
To platí i o následujícím Petaso 2013, Rosso di Montepulciano DOC (Montemercurio). Víno z odrůdy Sangioves se špetkou Merlotu (5 %). Ve vůni vyzrálé tmavé peckoviny a dotyk kůže. Tělo plnější, bohaté na vyzrálé tmavé ovoce a zakulacené s trošku delším závěrem.
Po mnoha letech jsme měli možnost ochutnat špičku z vinařství Boeri Alfonso – víno Pörlapá, Barbera d’Asti DOCG Superiore. Tentokrát to byl ročník 2012. Víno zrálo 18 měsíců v novém bariku a mne překvapilo, jak byl velmi vysoký alkohol (15 %) krásně zakomponován v těle vína. Ve vůni nabídlo bohaté a vyzrálé tmavé ovoce v lehkém čokoládovém kabátku. V plnějším, již uhlazeném těle jsem cítil nazrálé tmavé ovoce s jemnou stopou čokolády a vanilky. Víno má vrchol ještě dlouho před sebou, ale již nyní potěší a připraví krásný vinný zážitek.
Tentokrát početně poněkud oslabený „vrcholový tým” prošel zdárně až k vrcholnému vínu z Piemontu, a poté i ke konečnému hodnocení. Tady je výsledek:
Pörlapá (Boeri Alfonso) – 9,2 bodu (z 10 možných), Petaso (Montemercurio) – 9 b., Martinette (Boeri Alfonso) a Valpolicella Ripasso (Antonio Sasa) – 8,9 b., Tedicciolo (Montemercurio), Barbera d’Asti DOCG (Boeri Alfonso) a Fuori Catalogo (Montalbera) – 8,8 b., I Classici (Cantina Ariano) a Lange DOC (Cascina Ciapat di Bertello – 8,7 b., Bevion (Boeri Alfonso) a Pietrenere (Cantina Ariano) – 8,6 b. Calypson (Montalbera) – 8,5 b, Grigne (Montalbera) a Delicious (Boeri Alfonso) – 8,4 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý