Zatímco žádovický vinař Štěpán Maňák se doma připravoval k odletu do Tel Avivu na velkou degustaci vín ze soutěže, v níž získal loni titul Grand Champion Terravino 2010 za slámový Sauvignon 2009, my jsme ve Viničním altánu ochutnávali další jeho vína. A to také díky Tomáši Lungovi ze žádovického vinařství, který byl našim průvodcem Maňákovými víny. Ochutnali jsme jich jedenáct, převážně z ročníku 2010 – sedm bílých, jedno růžové a tři červená.
Vstupním vínem bylo kabinetní Veltlínské zelené 2010, které jsem zařadil mezi zdařilá. Víno na hranici polosuchého vonělo po nazrálém světlém ovoci a zároveň neskrývalo lehkou kořenitost. Stejně tak v chuti, která byla poměrně šťavnatá, ovocná a se stopou po pepři a mandlích. V koncovce jemně nasládlá, ale přitom pikantní. Zdařilé víno s pěkným poměrem cena/výkon!
Následující Muškát moravský 2010 v pozdním sběru mne zpočátku příliš neoslovil – zdál se mi trošku nevýrazný a málo „muškátový”. Svůj názor jsem však nakonec změnil po opětovném přechutnání na závěr večera. Formálně suché víno (4,5 g/l zbytkového cukru) vonělo spíše jemně po citrusech (asi grep), a muškátový rodokmen poněkud tajilo. Také v chuti byla muškátová složka tohoto vína z kostelecké Staré hory poněkud potlačena. Bylo pikantní, ale zpočátku méně bohaté. Nicméně postupně se otevřelo a předvedlo svou lepší stránku. Byl zde muškát, zralý hrozen i grep. Jen znovu potvrzená zkušenost, že každé víno potřebuje svůj čas, aby ukázalo své lepší, ale také horší stránky. Tady došlo k tomu prvnímu.
Chardonnay 2010 v pozdním sběru, barrique, mne trochu překvapilo poměrně nízkou kyselinou (4,9 g/l). Jinak vůně příjemná (světlé ovoce, vanilka, jemné dřevo). Chuť pikantní, ovocná s dostatkem vanilkových tónů po šestiměsíčním zráni v bariku (70 %). Víno má před sebou velmi pěknou budoucnost, ale musí ještě ležet v láhvi.
Ryzlink rýnský 2010 v pozdním sběru měl výrazně vyšší zbytkový cukr (17 g/l) i kyselinu (9,3 g/l). Ve vůni byl ovocný s jemným závanem minerálů. Chuť pak výrazně ovocná (meruňky, nedozrálý angrešt) s lehkou medovou stopou. V koncovce nasládlé, ale o něco méně šťavnaté víno, které se časem o něco zlepší, ale šampion to asi nebude.
Již nyní velmi potěšil Hibernal 2010 v pozdním sběru. Polosladké, šťavnaté a pikantní víno kombinovalo ve vůni i chuti citrusy s tóny černého rybízu a černého bezu. Příjemné, opravdu harmonické víno s jemně nasládlým ocáskem, které bude tak do půl roku v ideální kondici.
Velmi se mi líbilo polosladké (24,8 g/l zbytkového cukru) Rulandské šedé 2010 ve výběru z hroznů. Ve vůni bohaté jižní ovoce, exotické květiny, med). V chuti hutné a šťavnaté, bohatě ovocné (citrusy) a jemně medové. Samozřejmě nasládlé, ale v dochuti byla příjemná pikantnost.
Sladká (46,6 g/l zbytkového cukru) byla Pálava 2009 ve výběru z bobulí. Ve vůní jemné muškátové, tramínové i citrusové tóny, špetka medu, to vše v lehce smetanovém závojíčku. V chuti identické, citrusy ve formě sušené kůry, příjemná medovost a jemná pikantnost v závěru. Sladké, ale pěkné víno pro slavnostní příležitosti!
Chutnalo mi i následující polosuché „roséčko” z Modrého Portugalu 2010 v pozdním sběru. Ve vůni kombinace třešní a jahod, v chuti identické, poměrně bohaté a zakulacené. Potěšil měkce pikantní závěr. Naše láhev byla prvotřídní, ve druhé byl údajně „slabý koreček”. V hodnocení jsem to neakceptoval.
Následující dvě červená vína z ročníku 2010 se kvalitou dost vymykala celé sestavě. Jakostní Dornfelder sice hezky voněl po tmavých peckovinách (višně), ale v chuti byl hodně pikantní s výraznější kyselinou a hubeným tělem. Takové víno bych v současné kondici nemohl pít, snad jen ochutnat, nebo sklenku k vhodnému jídlu.
Zweigeltrebe v pozdním sběru bylo sice o něco plnější, ale ještě sušší. Trošku kořenitější, ale tělo hubené a kyselinka malinko řezala. Snad za rok, ale kdo má čekat?
A na závěr to nejlepší. Konkrétně Merlot 2009 ve výběru z hroznů, barrique. Víno „evropského stylu” s vůní bohatě vyzrálé tmavé lesní směsi a višní v čokoládě. Uhlazené, jemňounce nasládlé (7 g/l zbytkového cukru) a ovocně-čokoládové. Víno, které zrálo 12 měsíců v bariku, by mělo ještě nějaký ten měsíc ležet v láhvi, aby se srovnalo a vanilka se „rozpustila” v ovocném základu. A také tříslo by mohlo ještě lehce zasládnout. To bude krása! A věří tomu i „vrcholový tým”. Tady je jeho hodnocení:
Merlot 2009 – 9,2 bodu (z 10 možných), Pálava 2009 – 9 b., Hibernal 2010 8,9 b., Rulandské šedé 2010 – 8,7 b., Modrý Portugal rosé – 8,6 b., Chardonnay 2010 – 8,5 b., Veltlínské zelené 2010, Muškát moravský 2010, Ryzlink rýnský 2010 – 8,3 b., Zweigeltrebe – 7,4 b. a Dornfelder 2010 – 7 bodů.
Text a fotografie Libor Chlupatý