Zpočátku jsem se bál, že nepříznivé počasí odradí mnohé příznivce moravských vín k cestě do Viničního altánu na degustaci vín Lukáše Hlineckého z Čejkovic. Pravda, našli se odpadlíci, ale nakonec vše dobře dopadlo. Třem desítkám hostů vína chutnala, domů si je chladným pozdním večerem odnášeli nejen po lahvích, ale i krabicích. Příjemná ochutnávka se sympatickým vinařem a jeho poctivými víny. A bylo jich požehnaně. Přesně patnáct a všechna z ročníku 2009.

Začalo to Veltlínským zeleným v pozdním sběru. Suché, ovocité víno (vyzrálá hruška), jemně kořenité a zakulacené v pikantním těle. Chvíli jsem cítil trošku vyšší alkohol (12,9 %), ale jen prvních pár vteřin…

Neuburské v pozdním sběru, opět suché víno, mne mile překvapilo příjemnou, měkce ovocnou vůní i hezky pikantním a šťavnatým tělem s jemným minerálním závěrem. Každého slušného „neuburku“ je třeba si vážit, koupit a vypít! Dvakrát potěší v případě, že je k zakoupení za velmi příznivou cenu, což byl i tento případ.

To svým způsobem platí i o nezaslouženě devastované „milerce“. Hlineckého Müller Thurgau v pozdní sběru mne však nezaujal. Spíše plný a nazrálý, málo živý i svěží, bez klasické, lehce muškátové vůně a veselé chuti. Pitelný, ale potěší jen minimálně.

Zato „růžovka“ byla mimořádně zdařilá. Suché cuvée odrůd Cabernet Sauvignon (60 %) a Modrý Portugal (zbytek) v pozdním sběru se představilo inspirující vůní i chutí po peckovinách. V těle jen malinko nasládlé, ale zato dostatečně pikantní a osvěžující víno.

A ještě jednou se budu opakovat. Neuburské, Müller Thurgau a – Sylvánské zelené. Také tato odrůda je stále vzácnější, a z dobré suroviny jsou k ochutnání výborná vína. V mnohém to platí i o zemském Sylvánském zeleném 2009 s parametry výběru z hroznů. Víno sklepmistra trošku potrápilo, ale mne potěšilo. Suché (až polosuché) víno s mnohovrstevnou vůní i chutí (nazrálé ovoce, především citrusy, oříškové tóny, hrozinky, botrytická stopa). V těle extraktivní, lehce pikantní a velmi zajímavé, třebaže dávám přednost svěžím a šťavnatějším sylvánům.

Tramín červený ve výběru z hroznů poněkud zaostal za pověstnou čejkovickou výjimečností. Polosuché víno s nižší kyselinou mělo příjemnou vůni (růže, kořenité tóny citrusové kůry), tělo bylo plné, elegantní, ale dost unavené, málo živé a svěží. Po pár sklenkách bych asi usínal.

Následující trojka vín s trochu vyšším zbytkovým cukrem (polosladká vína) chutnala výborně a rozhodně nepůsobila ploše a sladce.

Ryzlink rýnský v pozdním sběru nabídl ve vůni meruňky a broskve, vyzrálý hrozen i lipovinu. V chuti identické, šťavnaté, s pěkně srovnanou kyselinkou a zbytkovém cukrem v závěru.

O chloupek více mne potěšilo Chardonnay v pozdním sběru, vyrobené z hroznů pocházejících ze dvou vinic (část ve výběru z hroznů, druhá pak v pozdním sběru). Ve vůni i chuti nazrálé tropické ovoce. V těle nasládlé, dostatečně pikantní a šťavnaté. O mou přízeň nejvyšší zápasilo s Rulandským šedým v pozdním sběru. Rovněž polosladké víno s delším ležením na rmutu (18 hodin) vonělo po nazrálém jižním ovoci (broskev, banán). Tělo nasládlé, korpulentní s jemně pikantním závěrem. Fajnové víno pro potěšení – nic na „chlastání“!

Přešli jsme na červená. Zemský Modrý Portugal byl ovocný, nekomplikovaný a svěží. Žádná hloubka, jen prosté letní pití! Zato Frankovka v pozdním sběru byla excelentní. Ve vůni peckoviny, čokoláda i tóny tabáku. V chuti opět tmavé peckoviny, především švestka, velmi pikantní s náznakem vanilky (stopa po špetce dubových chipsů). Nejsem příznivec chipsů, v tomto případě však nic nepokazily, jen malinko dokreslily plnou, ovocnou chuť vína.

To zcela platí i o Zweigeltrebe v pozdním sběru. Aroma sušeného ovoce, švestek a povidel. V těle tmavé ovoce, zřetelná vanilka a lehce kořenité dřívko – opět památka na jemné dubové chipsy. Milé a příjemně pitelné víno.

A další zajímavé červené – zemský Cabernet Moravia s parametry pozdního sběru. Bohaté aroma nazrálých lesních plodů, jemné tóny papriky, čokolády a kávy. V pikantní chuti jsem cítil ostružiny, borůvky a náznak zelené papriky. Trošku lehčí v závěru, nicméně chuťově bohaté.

Víno z odrůdy Agni nepijeme často, proto Hlineckého víno v pozdním sběru muselo zaujmout. Již svým zvláštním aroma (vyzrálý hrozen, kořenitá směs lesních plodů), ale také lehce kořenitou, květinovou a svěží chutí. I zde je zřetelný vliv jednoho z rodičů tohoto křížence – Irsaie Olivera. Víno mělo vysoký bezcukerný extrakt (31 g/l) a rozhodně mu prospěje delší ležení v láhvi.

Na závěr nejsladší víno večera – tedy sladká tečka! Děvín 2009 ve výběru z hroznů (zbytkový cukr 36,7 g/l) prozradilo ve vůni „tramínový původ“. Navíc se v aroma projevilo i lehce kořenité a nazrálé ovoce, stejně tak i v sladší chuti. Jemně pikantní víno, které může být zpestřením každé ochutnávky moravských vín, ale musí mít odpovídají kyselinu. Což se Lukáši Hlineckému podařilo zachovat. Každopádně lehce nadprůměrné víno!

A jak celou paletu vín hodnotil „vrcholový tým“? Myslím, že příznivě:

Rulandské šedé, Chardonnay a Frankovka – 8,8 bodu (z 10 možných), Ryzlink rýnský, Zweigeltrebe a Cabernet Moravia – 8,7 b., Sylvánské zelené a Děvín – 8,6 b., Cabernet Sauvignon/Modrý Portugal rosé a Agni – 8,5 b., Neuburské – 8,2 b., Modrý Portugal – 8 b., Veltlínské zelené a Tramín červený – 7,9 b. a Müller Thurgau – 7,7 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý