Mladý čejkovický vinař Vít Esterka založil své malé vinařství teprve před čtyřmi lety, ve Viničním altánu byl přitom již potřetí – a opět něčím příjemně překvapil. Zatímco jeho červená se tradičně ocitla na špici hodnocení, především dvě originální bílá vína potěšila především ty, kteří vyhledávají často již zapomenuté či netradiční odrůdy. Ale o všem popořadě.

Vítek nám představil třináct vín, všechna z ročníku 2009. Ostatně malé šarže z předchozích sklizní jsou již beznadějně vyprodány. Bílá odstartoval suchý Müller Thurgau v pozdním sběru. Ovocně-květinové víno s lehkými muškátovými tóny. Pikantní a svěží, nikterak bohaté v těla, ale příjemně pitelné. Toto víno příliš nepotěšilo vyšší cenou, což ostatně platí u většiny ochutnávaných vín, nicméně některá se opravdu mohla pochlubit vysokou kvalitou i atraktivností. A tady jejich cena byla adekvátní.

Další suché víno, tentokrát z modrých hroznů, Zweigeltrebe rosé v pozdním sběru, mělo příjemnou vůni jahod s jogurtem, tělo zaoblené, pikantní a svěží. A také jiskru v harmonické chuti.

Prvním příjemným překvapením bylo Veltlínské červené rané v pozdním sběru z panenské sklizně. Polosuché víno z nakoupených hroznů (od kamaráda) zaujalo bohatou ovocně-květinovou vůní (broskve, meruňky). V baculatém tělíčku se objevily i jemné citrusové tóny a lehký náznak bergamotové silice. Decentně pikantní, elegantní, hezky pitelné víno z klasické a již mizející odrůdy.

Suché Chardonnay s menším zbytkovým cukrem (4,5 g/l) okamžitě zaujalo bohatou vůní (přezrálý banán, broskve). V chuti již jemnější tropické ovoce. Pikantní a poměrně svěží víno.

Suchý Ryzlink rýnský v kabinetním provedení byl velmi ovocný ve vůni i chuti (angrešt, meruňka, zralá hruška). Pikantní, lehce zakulacené víno s překvapivou stopou černého rybízu v závěru.

Vyšším zbytkovým cukrem (18 g/l) oplýval Ryzlink vlašský v pozdním sběru. Ve vůni jistě všechny nepotěšil. Vyzrálé ovoce totiž doprovázely zpočátku zřetelné živočišné tóny. V těle se však víno krásně otevřelo a nabídlo bohaté, lehce nasládlé ovoce v plnějším, jemně pikantním těle.

Druhým velkým překvapením a jakousi vinnou atrakcí bylo zemské víno z neznámé odrůdy Ranuše muškátová. Lehce muškátové víno (jak ostatně název odrůdy naznačuje) s parametry pozdního sběru. V těle jemně nasládlé, plnější a velmi pikantní s ovocnou a jemnou muškátovou dochutí. Opravdu chuťově zajímavé víno ze zapomenutého křížence, jehož hrozny se prý podobají borůvkám – a to nejen tmavší barvou slupky, ale také velikostí bobulek.

Ze známé čejkovické viniční trati Odměry pocházely hrozny pro Rulandské šedé ve výběru z hroznů. Polosladké víno (28 g/l zbytkového cukru kombinovalo vyzrálé jižní ovoce (hlavně broskve) s minerálními tóny – a to ve vůni i v chuti. Nasládlé a plnější víno se na patře příjemně rozplývalo, ale není to nic na delší posezení – spíše slavnostní přípitek!

Poněkud mne zklamal klaret z Rulandského modrého ve výběru z hroznů. Především ve vůni, v níž kompotované jahody přecházely až do naoxidovaných tónů. Ty sice po čase téměř zmizely, ale jistá pochybnost zůstala. To zcela nenapravila ani pěkná a bohatá ovocná chuť, lehce nasládlá, ale příjemně pikantní. V ní byly cítit také jemné minerální tóny.

Když se slámové víno povede, pak se rovná pověstné ambrózii. To byl případ slámového Ryzlinku vlašského, barrique. Víno s 83 g/l zbytkového cukru a nižším alkoholem (10,7 %) zrálo (zatím) 5 měsíců v novém bariku. Atraktivní vůně – med, citrusy, závan kopru a zřetelná botrytická stopa. V chuti bohatě ovocité s náznakem koření, zvláště vanilky. Příjemná, nikoliv „plochá“ sladkost.

Esterkova červená vína z řady Oak Aged jsou vždy prvotřídní. To platí i o námi ochutnávané červené trojce. Dornfelder v pozdním sběru byl dostatečně vyzrálý (cukernatost moštu – 23° NM), ve vůni připomínal tmavou lesní směs, především ostružiny. V chuti byl identický a velmi ovocný, pikantní se stopou vanilky v závěru. Víno leželo na jemných kalech, nebylo filtrováno ani čeřeno a zrálo v „trojkombinaci“ nový barik, použitý barik a velký sud. Hezká práce s dubem!

Odrůda Alibernet je u nás stále ještě málo známá a vína z ní mají své odpůrce i přívržence. Někomu vadí jeho větší „tvrdost“, zemitost a bohaté třísloviny. Když však hrozny dostatečně vyzrají a víno pěkně leží v bariku a poté nějakou dobu v láhvi, bývá to hezký zážitek. A nejen „pro chlapy“.

Esterkův Alibernet (trať Odměry) byl v pozdním sběru a pochopitelně mladý. Ve vůni i chuti lesní směs, tóny sušené papriky a hořká čokoláda. V pikantním a ještě malinko „divokém“ těle byly cítit bohaté třísloviny. Víno, které se nenakvášelo, zrálo v novém i použitém bariku. Budoucnost tohoto opticky temného vína je rozhodně světlá!

A červený vykřičník na konec! Neronet v pozdním sběru, nesmírně extraktivní víno (33 g/l bezcukerného extraktu) s vůní ostružin, borůvek, vanilky a čokolády. V chuti, která naznačovala až likérové tóny, byla cítit bohatá lesní směs v čokoládě. Vína, samozřejmě ještě mladého, je však již nyní „plná huba“. A rozhodně se bude lepšit, zakulacovat, přičemž třísloviny nepochybně zesládnou a tělo dostane sametovější kabátek. Má pro to všechny předpoklady!

A takto dopadla Esterkova vína v hodnocení „vrcholového týmu“:

Neronet a Ryzlink vlašský, slámové – 9,2 bodu (z 10 možných), Alibernet – 8,8 b., Dornfelder – 8,7 b., Veltlínské červené rané – 8,6 b., Rulandské šedé a Ranuše Muškátová – 8,5 b., Chardonnay a Ryzlink rýnský – 8,4 b., Ryzlink vlašský – 8,3 b., Zweigeltrebe rosé – 8,2 b., Rulandské modré, klaret a Müller Thurgau – 8,1 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý