Kvalita poněkud kolísala

11. 10. 2012

     Kvalita poněkud kolísala
      Přestože Jana Strouhala z Velkých Bílovic stále považuji za talentovaného vinaře, jeho vína mne v porovnání s minulým rokem tolik nepotěšila.. Ze sedmi degustovaných vín (šest z ročníku 2011) mne uspokojily maximálně tři. Vína například lavírovala mezi extrémně nízkým a na druhé straně hodně vysokým zbytkovým cukrem, alkohol se pohyboval od 8,5 % až do 14 %, kvalita vín byla v některých případech poněkud sporná, což se projevilo i na hodnocení „vrcholového týmu”.
      Vstupním vínem byl Ryzlink rýnský 2010, výrazně suché víno s ovocně-minerální vůní (jemné citrusy). V identické chuti bylo velmi suché, pro mnohé citlivější milovníky bílých vín zatím možná jen s obtížemi pitelné (8 g/l kyselin, 1,5 g/l zbytkového cukru). Víno musí nějaký rok ležet, aby se ještě trochu zakulatilo.
      Klaret 2011 z Rulandského modrého byl neméně suchý, což u tohoto typu vína není časté a možná ani žádoucí. Kombinovaná vůně jemných peckovin a lesní směsi byla doprovázena téměř identickou, ale velmi pikantní chutí, což působilo dost nečekaně. V závěru ještě lehká minerální hořčinka. Pitelnosti nepomohl ani poměrně vysoký alkohol – 13 %.
      Jen o něco lepší byl Tramín červený 2011, opět velmi suché (překvapivě) víno s nečekaně vyšší (pro tuto odrůdu) kyselinou (6,5 g/l). Vůně poměrně příjemná (kombinace citrusů a květin), chuť celkem identické, plná, ale alkohol byl znát. V závěru byla zřetelná grepová hořčinka. Víno mne také příliš nenadchlo.
      Mnohem lépe na tom byl Sauvignon 2011, víno s poměrně vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou (5 g/l – 7 g/l). Vůně nikterak zvláštní (ovocně-minerální s lehkými živočišnými tóny), tělo plnější, zakulacené se stopou grepu, bělomasé broskve a vzdálených tónů bezinkového květu.
      Asi druhým nejlepším vínem večera bylo Cuvée Matyáš 2011 z odrůd Chardonnay (90 %) a Ryzlink vlašský (10 %). Polosladké víno (27 g/l zbytkového cukru) s vůní nazrálého světlého ovoce a jemných minerálů. V chuti nasládlé, kulaté a uhlazené s lehkou pikantností v závěru. Vyšší cukr, ale díky pěkné kyselině (6,5 g/l) bylo víno příjemně pitelné.
      Zklamáním bylo pro mne sladké Chardonnay 2011 s cukernatostí moštu 23 °NM, tedy pěkný pozdní sběr. Velmi vysoký zbytkový cukr (78 g/l), ale zároveň zbytečně nízký alkohol (9 %). Přes slušnou kyselinu (7,5 g/l) působilo víno sladce fádně, bez života. Hruška a jablko působily ve vůni příjemně, ale v chuti si zasloužily větší pikantnost a šťavnatost.
      Jednoznačně nejlepším, ale také nejsladším (100 g/l zbytkového cukru) i nejdražším vínem byl závěrečný Hibernal 2011. Víno s nejnižším alkoholem (8,5 g/l), ale také s krásnou vůní a chutí po meruňce, citrusech, medu a jemném černém rybízu. Víno není sice ideální pro běžné pití díky výrazné sladkosti, ale je to krásný bonbonek pro slavnostní příležitosti. Pěkná sladká tečka za večerem s poněkud kolísavou kvalitou vín. Nicméně, jak se později ukázalo, některá z nich si své příznivce rozhodně našla.
      A takto vína hodnotil „vrcholový tým”:
      Hibernal – 8,7 bodu (z 10 možných), Cuvée Matyáš – 8,5 b., Sauvignon – 8,3 b., Tramín – 8,1 b., Ryzlink rýnský 7,9 b., Chardonnay – 7,7 b. a  Rulandské modré klaret – 7,6 bodu.
     Text a fotografie Libor Chlupatý

 

TOPlist