Poněkud komplikovaná byla cesta k první degustaci maltských vín ve Viničním altánu. Nakonec se to podařilo na druhý pokus a všichni, kdo vína z nejlepšího maltského vinařství Marsovin nakonec ochutnali, nebyli jistě zklamáni. Pravdou však je, že vše v této ostrovní členské zemi Evropské unie je poněkud dražší. To platí i o tamních vínech. Každopádně jsou jiná, zvláštní, někdy velmi živočišná, především mladší červená z vyšších řad, občas na sebe upozorní i výpravnými, často pestrými etiketami klasického stylu. Trochu mi připomínala libanonská vína – nikoliv etiketami, a nejen cenou, ale především chutí, vůní, stylem zpracování. Jan Svoboda, dovozce vín z vinařství Marsovin, nám představil jedenáct vzorků, z nichž byly tři bílé, jeden růžový a sedm červených. Mile mne překvapila bílá vína ze tří různých řad – očekával jsem spíše těžší a málo pikantní, kořenité typy. Již první vzorek – mladé Caravaggio White, Chenin Blanc 2007 – zaujalo ovocností (meruňky, broskve), jemnou mineralitou, měkkým a pikantním tělem. Pěkný vstup. Ještě zajímavějším bylo cuvée 1919 White 2005 (Chardonnnay a místní odrůda Ghirgentina) z vinic na ostrově Gozo. Ve vůni opět ovocně-minerální (navíc med, cibéby) s jemnými živočišnými tóny. V identické chuti bylo o poznání hladší a opět velmi pikantní. Jedním z nejlepších vzorků večera bylo víno Antonin Blanc z odrůdy Chardonnay. Delikátně barikové víno, opět z vinic na ostrově Gozo, jsme mohli ochutnat ve dvou ročnících – 2005 a 2007. Lepší bylo starší víno: zlatá barva, krásně vyzrálé s uhlazeným tělem – citrusy, jemná vanilka, lehké minerály. Mladší mělo dobré předpoklady následovat svého staršího bratříčka. V barvě světlejší, v chuti živější, ale míň vyzrálé bez oné krásné elegance. Určitě se jí dočká! Odyssey Rosé 2007 z odrůdy Grenache (opět ostrov Gozo) patří mezi nejlepší růžová vína, která jsem v poslední době ochutnal. V barvě trošku tmavší, v krásné vůni převládaly vyzrálé jahody, které ovládly také plné tělo. Nechyběla potřebná pikantnost i žádaná elegance. Jen ta cena překročila hranici únosnosti pro tento typ vín. Škoda! První červené, Caravaggio Red z odrůdy Cabernet Sauvignon mne poněkud šokovalo. Ve vůni i chuti něco, co absolutně neakceptuji (mezi shnilými jahodami a čerstvě rozříznutým bakelitem). Víno s hladkým a plným tělem mne pak naprosto minulo. A opět ta cena! Nesrovnatelně lepší bylo Caravaggio Red Merlot 2006 s vůní a chutí po tmavém ovoci. I zde se zpočátku objevily výraznější živočišné tóny. Zvláště příjemná byla chuť po přezralým planých třešních, zřetelná však byla i tříslovina, ale také jemná pecičková hořčinka. Další krůček výš – cuvée 1919 Red 2006 (Merlot, Syrah a tamní odrůda Gellewza). Poměrně jemné, hladké a jen lehce pikantní víno s vůní a chutí po tmavém ovoci. Pěkně pitelné víno, nicméně za vyšší cenu než jaká by odpovídala jeho kvalitě a charakteru. Dalším šokem bylo víno Ulysses Red Syrah z ostrova Gozo. Mladší verze (2006) byla ve vůni tak drasticky živočišná, že se nedala během půl hodiny vydýchat. Jen jsem si „srkl“, ale nešlo to! Ročník 2005 byl méně živočišný, v chuti převládaly zřetelné pikantní tmavé peckoviny. Z mé oblíbené odrůdy Syrah mnoho nezůstalo. Každé ze tří závěrečných vín z nejvyšších kategoriích bylo k ochutnání ve dvou ročnících. Hodnotit budu ty ročníky, které jsem lépe poznal a měl možnost je přechutnat. Cheval Franc Red 2005, cuvée odrůd Cabernet Franc a Syrah z oblasti San Pauli bylo jednoznačně nejlepším červeným vínem a zřejmě i celého večera. Ve vůni nazrálé tmavé peckoviny a jemná anýzová stopa. V měkké chuti převládaly přezrálé třešně, opět lehký anýz a zřetelná byla i jemná kůže. Víno bylo krásně vyzrálé s plným tělem a delší dochutí. Kvalitou se mu blížilo víno Antonin Noir 2005 ve stylu Bordeaux (cuvée Merlot, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc). Vonělo po zralých lesních plodech, které byly hojně zastoupeny i v chuti. Plné, měkce nazrálé víno s příjemnou pikantností a lehounkou taninovou stopou. Velmi dobrá kvalita za mnohem vyšší cenu. Závěrečné víno, Marsini Red (cuvée Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merlot a Petit Verdot) jsem ochutnal ve starším ročníku 2004. Pro mne u tohoto nejdražšího vína a předpokládaného vrcholu večera jisté zklamání. Ve vůni lehce živočišné tóny, ale opět ona pro mne nepříjemná stopa (asfalt, bakelit), která zůstává i v uhlazeném a plném těle. Ovocná chuť je tím výrazně překryta. Bohužel, toto víno mne nemůže v žádném případě potěšit. Každopádně několik pěkných vzorků jsem si vybral. A ty jsou pro mne dostatečným důkazem toho, že maltská vína ze špičkového vinařství mohou být srovnatelná s přední produkcí vinařství v kontinentální části Evropy. Hodnocení „vrcholového týmu“: Antonin Blanc White 2005 – 9,6 bodu (z 10 možných), Cheval Franc Red 2005 – 9 b., Odyssey Rose a Marnisi Red 2004 – 8,5 b., 1919 Red – 8,2 b, 1919 White – 8,1 b., Caravaggio Red Merlot – 8 b., Caravaggio White – 7,9 b., Antonin Noir 2006 – 7,8 b., Ulysses red Syrah 7 b. a Caravaggio Red Cabernet Sauvignon – 6,7 bodu. Text a fotografie Libor Chlupatý