Příjemné překvapení první poloviny letních degustací ve Viničním altánu – Vinařství Martin Šebesta z Březí na Mikulovsku. Petr Zárybnický, který Šebestova vína prodává, původně plánoval prezentací jiných vín z Mikulovska, která má ve svém „portfoliu“, nakonec však šťastná volba padla na produkty mladého a velmi nadějného vinaře.

Měli jsme možnost ochutnat devět vzorků, všechny z ročníku 2007 – šest bílých vín, jedno růžové a dvě červená.

Opravdu mne potěšilo již vstupní bílé cuvée Harmonie v kabinetním provedení. Polosuché víno s výraznou převahou Ryzlinku vlašského (55 %) bylo vskutku harmonické, a to i díky dalším dvěma odrůdám – Chardonnay (30 %) a Muškátu moravskému (15 %). Lehounce nasládlé, ale pikantní víno s vůní přezrálého ovoce a plnou chutí po citrusech (především pomerančích).

Kabinetní Muškát moravský voněl po zralých hroznech, růžích a exotickém liči. V chuti byl jemný, v dochuti pikantní, ale trošku tenčí.

Polosuchý Ryzlink vlašský v pozdním sběru z proslulé trati Liščí vrch si s některými „vlašáky“ z Mikrosvínu s trošku vyšším obsahem zbytkového cukru. Ovocně-mineální vůně, nasládlé, hezký zakulacené víno opět s výraznou minerální stopou. Působilo opravdu „fajnově“, jen toho cukru (12 g/l) mohlo být tak o čtvrtinu méně.

Růžové Zweigeltrebe v pozdním sběru bylo ještě „o čtyři gramy“ sladší. Jahodové a lehce minerální ve vůni, identické v chuti, nasládlé, nicméně elegantní s lehkou pikantností a pěknou dávkou minerálů v dochuti. Hrozny se urodily opět na Liščím vrchu.

Druhý Ryzlink vlašský byl ve výběru z hroznů. Polosladké víno z další slavné trati na Mikulovsku – Ořechové hory. Téměř 19 g zbytkového cukru a třebaže ani kyselina nebyla zanedbatelná (6,6 g/l), víno bylo na můj vkus přece jen dost sladké. Nicméně zaujalo bohatou chutí po zralém ovoci, minerálech, ale také zajímavou „botrytickou stopou“. Elegantní víno s vyšším cukrem i alkoholem, ovšem s příjemnou pikantností v dochuti.

Chardonnay ve výběru z hroznů (Liščí vrch) bylo ještě sladší (28 g zbytkového cukru), ale díky milosrdným 7,5 g kyseliny nepůsobilo fádně, spíše naopak. Nasládlé, ale pikantní víno s plným tělem, šťavnaté, minerálně-ovocné (kompotovaný ananas) a extraktivní s delší dochutí. Pěkná ukázka vína pro slavnostní přípitek!

První z dvojice červených, Dornfelder v pozdním sběru, bylo pro mne vítězem večera, třebaže i zbývající dvě vína na něj pěkně dotírala. Ve vůni „lesní směs“ se zřetelnými borůvkami a ostružinami. V chuti se k nim přidala ještě jemná povidla. Měkce ovocné a poměrně extraktivní víno s atraktivní vanilkovou stopou. Lehounce čokoládové a na mladé víno až nečekaně hladké. V závěru jsem ucítil zřetelnou stopu po višních.

Jeho silným konkurentem bylo Rulandské modré v pozdním sběru (barrique). Čistá vůně (třešně, višně), velmi pikantní ovocitá chuť (višně) s jemnými dubovými a kávovými tóny. Víno s pěknou přítomností a s nádhernou perspektivou.

Milovníkům vín s výrazným zbytkovým cukrem udělala jistě radost sladká tečka v podobě ledového Chardonnay 2007. Ovocité (meruňky) víno s lehkou ořechovou vůní. V těle sladké (253 g zbytkového cukru) a plné zralého ovoce (meruňky, citrusy) s ořechovo-medovou stopou. Velmi noblesní tečka za překvapivě vyrovnanou sérií kvalitních, byť pro někoho možná až zbytečně sladkých vín. S napětím očekávám další vzorky od Martina Šebesty, a hlavně ty z letošní sklizně. Věřím, že to bude další příjemné překvapení.

A takto hodnotil vína „vrcholový tým“:

Dornfelder – 9,4 bodu (z 10 možných), ledové Chardonnay – 9,3 b., Rulandské modré – 9,1 b., Chardonnay, výběr z hroznů – 8,7 b., Ryzlink vlašský ve výběru z hroznů – 8,6 b., Ryzlink vlašský v pozdním sběru – 8,5 b., cuvée Harmonie – 8,3 b., Zweigeltrebe rosé – 8,1 b. a Muškát moravský – 7,5 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý