Noví vinaři, jiná vína, novinky a zajímavosti – to nás ve Viničním altánu vždy potěší a zaujme. Vinařství rodiny Salajkových, známé též jako Sallydoni, takové určitě je. Se sklepem a menšími vinicemi v Dolních Bojanovicích představuje právě to, čeho se pořád ještě nedostává. Tedy zdroj osobitých vín z malých šarží, vyráběných velmi šetrnými, řekněme „sedláckými“ metodami. Především bez filtrování a číření, ale možná, že by za zmínku stálo ještě něco dalšího ze zákulisí dolnobojanovického sklepa. To však zná snad jedině sklepmistr, otec Salajka – jeho syn Tomáš, který nám vína představoval, do některých rodinných vinařských tajemství zřejmě ještě nepronikl.

Ochutnali jsme devět vín z ročníků 2002 až 2008, šest bílých a tři červená. Byla to velmi zajímavá a dokonale přátelská ochutnávka. Pro nás zvídavé však byla možná méně uspokojivá v informacích, které jsme očekávali.

Takže vína! Všechna jsou deklarována jako zemská, přestože jejich parametry se (podle tvrzení Tomáše Salajky) pohybují od kabinetního po výběr z bobulí. V závorce to vždy uvedu.

Ryzlink rýnský 2007 (pozdní sběr) byl měkce ovocný (světlé plody) a jemně minerální ve vůni i chuti. V tělu zakulacený, dostatečně pikantní a jemně nazrálý. Příjemný vstup!

Na Rulandské šedé 2008 (pozdní sběr) se názory různily, nicméně všechny byly v kategorii od průměrného do velmi dobrého vína. Já byl spíše na té vstřícnější straně. Víno ve vůni jemně ovocné s lehkými živočišnými tóny, čímž mne nějak zvlášť nenadchlo. Ale chuť byla výborná – plně ovocná, na „šeďák“ výrazně pikantní s příjemnými minerálními tóny. Mladé, ale pro mne přitažlivé víno.

Ryzlink vlašský (pozdní sběr) byl o tři roky starší, ale o to lepší! V barvě krásně zlatavý, v příjemné vůni bylo cítit ovoce (zralé hrušky, sladký grep) a oříšky. V chuti, řekl bych, až noblesní, ovocně-minerální, jemně pikantní a štědře plný. Potěší delším závěrem.

Cuvée Tramínu červeného a Ryzlinku vlašského 2007 (pozdní sběr) bylo nečekané a také nepříliš zajímavé. Ve vůni byl náznak růží, ovoce, ale také jemná stopa oxidázy. V chuti mne neoslovilo – nasládlé, poměrně plné a zakulacené, ale málo přesvědčivé a bez výraznější pikantnosti. Snad jen lehce minerální v závěru.

Archivní Sauvignon 2007 (výběr z hroznů) byl krásný: v barvě, vůni i chuti. Barva nazlátlá, vůně výrazně ovocná se zřetelným černým rybízem, ve vyzrálé chuti hodně světlého ovoce, něco jemné minerality, ale především plné a dostatečně pikantní – nic unaveného. Moc elegantní v dochuti!

A další, jenže o pár let mladší krása – Tramín červený 2006 (výběr z bobulí). Vůně vstřícná, elegantní, typicky „tramínová“, tedy čajové růže a stopa exotického ovoce liči. V chuti nasládlé, plná, ale příjemně pikantní. Velmi vyzrálé víno s elegantním závěrem. Bez nepříjemné hořčinky!

Ze tří červených byl Cabernet Sauvignon 2005 (kabinetní) rozhodně nejlepší, pro mne dokonce jedním ze tří nejkvalitnějších vín večera. Voněl po nazrálých peckovinách s jemně griotkovými tóny. V chuti „čistý“ a plný vyzrálého tmavého ovoce, především peckovin. V dochuti jsou cítit již sládnoucí, ale stále ještě zřetelné třísloviny.

André 2004 (kabinetní) se pomalu otevíralo, teprve po chvíli se projevily ve vůni (po zmizení živočišného závoje) višně v jemném griotkovém sósu. V chuti tmavé ovoce, jemně pikantní s lehkou tříslovinou. V těle mu však chyběla větší hloubka.

Závěrečné Zweigeltrebe 2002 (kabinetní) jsme dekantovali, což vínu velmi prospělo. Ve vůni se pak projevily nazrálé tmavé lesní plody v džemovité variantě. V chuti bylo víno měkce ovocné, vyzrálé s jemně pikantní a kořenitou dochutí. Závěr již pěkně uhlazený! Tedy tohoto zweiglu.

Jinak o závěr večera se postaralo něco ostřejšího – a samozřejmě ve výborné kvalitě!

„Vrcholový tým“ to však nezlomilo. Zde je jeho hodnocení:

Sauvignon a Cabernet Sauvignon – 8,9 bodu (z 10 možných), Tramín červený – 8,8 b., Zweigeltrebe – 8,6 b., Ryzlink vlašský – 8,5 b., André – 8,1 b., Ryzlink rýnský – 8 b., Rulandské šedé – 7,9 b. a Cuvée Tramín červený/Ryzlink vlašský – 6,9 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý