Ve Viničním altánu již druhé setkání s Mikulášem Dudou ze společnosti VinoDOC bylo opět ve znamení výborných italských vín z Toskánska a dalších vinařských oblastí země na Apeninském poloostrově.
      Tentokrát jich bylo dvanáct včetně welcome drinku v podobě šumivého vína Prosseco Superiore Valdobbiadene DOC Brut. Velmi pěkné zavínění krásně ovocnými, šťavnatými a měkce pikantními bublinkami. Pravda však je, že toto víno, vyrobené druhotným kvašením v nerezovém tanku, je výrazně dražší proti španělským vínům Cava minimálně stejné kvality, která navíc poznala klasickou, mnohem náročnější metodu zrání v láhvi. Nicméně stále ještě výhodnější než mnohá přeceňovaná vína ze Champagne.
      Následovalo první tiché bílé víno – dnes již historickou legendou ověnčené Est! Est!! Est!!!, v tomto případě Di Montefiascone Poggio dei Gelsi DOC 2013 z vinařství Falcone v oblasti Lazio. Bohatě ovocné, ale trošku méně výrazné, a ne příliš plné víno s lehce pikantní koncovkou. Příjemné na běžné pití nejen k jídlu.
      Z Lazia jsme zamířili do jižnější Kampánie. Víno Greco DOC 2013 z vinařství Cantina del Taburno bylo bohatší ve vůni i chuti, kde kromě světlého ovoce byly zřetelné i jemné minerály. Víno nabídlo ve středně dlouhé dochuti příjemné pikantní tóny.
      O něco ovocnější bylo následující Gavi Masera DOCG 2014 z piemontského vinařství Stefano Massone. Ve vůni i chuti potěšily jemné broskve a meruňky. V uhlazenějším těle byly cítit i květiny, koncovku mělo víno měkce pikantní.
      Nejlepším tichým bílým vínem večera bylo pro mne Verdicchio dei Castelli di Jesi Classico Superiore Vecchie Vigne DOC 2012 z vinařství  Umani Ronchi v oblasti Marche. Mohutné víno ve vůni i chuti – vyzrálé světlé ovoce, zpočátku i jemné živočišné tóny a náznak delikátních tříslovin. V delším závěru bylo víno příjemně pikantní. Kvalita za vyšší cenu!
      Prvním červeným bylo Primitivo 2014 z vinařství Polvanera z Apulie. Ve vůni lehce džemovitá lesní směs. Stejně tak v poměrně uhlazené a jemně pikantní chuti. Nekomplikované, příjemně pitelné víno.
      Přiznám se, že na červená vína ze severoitalské Lombardie, konkrétně z údolí Valtellina, mám slabost. My jsme ochutnali víno Valtellina  Superiore Mazer Inferno DOCG 2011 ze známého vinařství Nino Negri. Víno z odrůdy Nebbiolo zrálo 22 měsíců v sudu ze slavonského dubu.   Ve vůni tmavé ovoce a jemná čokoláda. V chuti mi víno připomíná „severnější” typ Pinotu Noir. Je malinko lehčí, uhlazenější, a také svěží.   Kromě tmavého ovoce jsem cítil i jemné čokoládové tóny. V dochuti bylo víno měkce pikantní.
      Na stejnou úroveň, byť s jinou charakteristikou, bych zařadil víno Valpoliccella Superiore DOC 2010 z vinařství Roccolo Grassi (Veneto). Ve vůni višně v hořké čokoládě, v chuti „suchá griotka”, čokoláda a jemné třísloviny. Víno zrálo 20 měsíců v bariku.
Chutnalo mi také víno Rosso di Torgiano Rubesco DOC 2012 z vinařství Lungarotti v Umbrii. Víno z odrůd Sangiovese (90 %) a Colorino (10 %) vonělo po vyzrálých tmavých peckovinách. V chuti prakticky identické s lehkými tóny vanilky, stopou tříslovin a delikátní pikantností v koncovce.
      Nejlepším vínem večera bylo pro mne Vino Nobile di Montepulciano DOCG Bindella 2011 z vinařství Tenuta Vallocaia v Toskánsku. Ve vůni jemné tmavé peckoviny s náznakem vanilky. V chuti vyzrálé tmavé ovoce, uhlazené až sametové s lehounkým náznakem pikantnosti v dlouhém závěru. Víno s výraznou převahou odrůdy Sangiovese zrálo 24 měsíců v bariku.
      Potěšilo také Chianti Ruffina Bucerchiale Riserva DOCG 2011 z Fattoria Selvapiana v Toskánsku. Drobnou pihou na kráse byl pro mne vysoký alkohol (15 %), byť celkem dobře zakomponovaný v těle vína. Ve vůni tmavé ovoce, vanilka a tóny dubového dřeva. V plnější chuti téměř identické, stále jsou ještě zřetelné bohaté třísloviny. V téměř hutném těle převládalo vyzrálé tmavé ovoce, které doplňovaly zřetelné třísloviny, lehká stopa dubu a závan tabáku. Víno zrálo 15 měsíců v bariku.
      A na závěr sladká tečka ze stejného vinařství – Vin Santo del Chianti Rufina DOC 2006. Víno z odrůd Malvasia a Trebbiano vonělo po vlašském ořechu, malinko byl cítit alkohol. Z přezrálého ovocného základu v sušené podobě (meruňky a hrozinky) vystupovaly opět příjemné tóny vlašských ořechů. Sladké víno bylo v dlouhé koncovce přímo atraktivně pikantní. Tato delikatesa zrála nějaký čas v dubovém sudu.    Rozhodně výborné zakončení příjemného večera s atraktivními víny.
      Početně poněkud oslabený „vrcholový tým” hodnotil vína takto:
Bindella 2011 a Valpolicella Superiore 2010 – 9 bodů (z 10 možných), Chianti Rufina „Bucerchiale“ Riserva 2010 a Vin Santo del Chianti Rufina 2006 – 8,9 b., Prosecco Superiore Valdobbiadene, Verdicchio dei Castelli di Jesi Classico Superiore a Valtellina Superiore „Mazer Inferno“ – 8,8 b., Gavi „Masera“ DOCG 2014 – 8,6 b., Primitivo 2014, Polvanera – 8,5 b., Greco DOC 2013 – 8,4 b. a Est! Est!! Est!!! di Montefiascone – 8,3 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý