Letní velkobílovická série pokračovala ve Viničním altánu ochutnávkou vín Jana Kachyni z jeho Vinařství Na Špičáku. Po roce jsme měli možnost potěšit se poctivými moravskými víny z ročníků 2011 až 2013. Celkem jsme ochutnali tucet vzorků – tři červená, sedm bílých, a navíc po jedné růžovce a klaretu.
      Zahájili jsme v poslední době u vinařů stále oblíbenějším „obraceným gardem” – tedy červenými víny. První bylo zemské Zweigeltrebe 2012 s vůní nazrálých tmavých peckovin, jemně kořenitých. V chuti ovocné, uhlazené, jemně kořenité se vzdálenou vanilkovou stopou po dvouměsíčním ležení v použitém bariku z francouzského dubu.
      Následovalo víno ze stejné odrůdy, jen o rok starší, které navíc zrálo rok v bariku z maďarského dubu. Pro mne to bylo jedno z nejlepších vín večera.  Ve vůni nazrálé tmavé peckoviny, v těle ovocné, uhlazené a plnější s elegantní, delší dochutí.
      Velmi zdařilý byl také zemský Dornfelder 2012 s vůní vyzrálé tmavé lesní směsi, především borůvky, v jemném vanilkovém závoji. V chuti vyzrálé tmavé lesní plody, jemně kořenité, opět se stopou vanilky v lehce pikantním závěru. Víno zrálo 3 měsíce v použitém bariku z amerického dubu.
      Následoval Sauvignon 2013 v pozdním sběru. Víno na hranici suchého a polosuchého (8,4 g/l zbytkového cukru) mělo výrazné aroma po světlém ovoci, především citrusech. V chuti identické, šťavnaté a pikantní s jemnými tóny černého rybízu a černého bezu.
      Kabinetní Ryzlink rýnský byl sice poněkud lehčí (jen 10,5 % alkoholu), ale zároveň bohatě ovocný, svěží a pikantní. Víno bylo jen lehounce nasládlé. Ve vůni i chuti převládala bělomasá broskev a grep.
      Přechod mezi o něco sladšími bílými víny zajistila růžová Frankovka 2013 v kabinetním provedení. Polosuché víno s vůní jemných tmavých peckovin, zpočátku dal o sobě vědět také decentní živočišný „štych”. V chuti lehce nasládlé, ovocné s náznakem smetanových tónů. V závěru jemně pikantní.
      Na řadu přišly dva pozdní sběry z odrůdy Chardonnay. Nejprve ten starší z ročníku 2012. Ve vůni ovocně-minerální. V chuti plnější, zakulacený, nasládlý s měkce pikantním závěrem charakteristickým lehkým závanem lučních květů.
     Chardonnay 2013 bylo rovněž polosuché s výraznou vůní citrusů, především grepu. V chuti lehčí, ovocný (opět především grep), poměrně svěží s měkce pikantní koncovkou.
      Zemský Ryzlink vlašský 2013 byl již polosladký, i když díky solidní kyselině (6,8 g/l) a nižšímu alkoholu (11,5 %) působil spíše jen nasládle. Vůně ovocně-minerální, stejně tak v chuti. Zde byl také lehce nasládlý, ale také pikantní s jemnou kořenitostí. Tělo měl spíše štíhlejší, takže bych neotálel s vypitím tohoto „vlašáku”.
      Výrazně atraktivnější byl Děvín 2013 v pozdním sběru. Polosladké víno s bohatou kyselinou (7,3 g/l zbytkového cukru). Ve vůni citrusy a jemná tramínová stopa. V chuti identické, nasládlý s pikantním, lehounce muškátovým závěrem.
     Zemský Zweigeltrebe klaret 2013 barvou se spíše blížil světlejší „růžovce”. Polosladké víno však bylo ve vůni chuti bohaté na tmavé peckoviny. Chuť nasládlá, plnější a měkce pikantní v „pecičkovém” závěru. Pro mne nejlepším bílým vínem, a možná i celého večera byl Tramín červený 2013 v pozdním sběru. Polosladké, ale příjemně pikantní víno. Ve vůni ovocně-květinové, v bohaté, ale zároveň elegantní chuti bylo měkce ovocné (vyzrálé citrusy), nasládlé s delikátní stopou květin. Na tramín hezká kyselina (6,8 g/l), díky níž je víno příjemně svěží a pitelné i pro ty, kteří nevyhledávají vína s vyšším zbytkovým cukrem. Moc pěkná tečka a utěšeným večerem se vstřícnými moravskými víny.
      Takto je hodnotil „vrcholový tým”:
Tramín červený 2013 – 8,9 bodu (z 10 možných), Sauvignon 2013 a Děvín 2013 – 8,8 b., Zweigeltrebe 2011 barrique a Dornfelder 2012 – 8,7 b., Zweigeltrebe klaret 2013 – 8,6 b., Ryzlink rýnský 2013 – 8,5 b., Chardonnay 2013 – 8,4 b., Frankovka rosé 2013 a Ryzlink vlašský 2013 – 8,3 b., Zweigeltrebe 2012 – 8,2 b. a Chardonnay 2012 7,9 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý