Netradiční a bohatá žeň z Piemontu

27. 1. 2012

Mimořádnou příležitost ochutnat ve Viničním altánu vína šesti malých vinařství ze slavného italského Piemontu jsme měli díky Františku Šamlovi, který nám také osobně představil dva tamní vinaře – Oresta a Marca Buziovy. Byla to vína většinou z malých šarží, v mnoha případech z málo známých, přímo lokálních odrůd, navíc občas vyráběná poněkud netradiční metodou. V drtivé většině vzorků šlo o biodynamická vína. A tak není divu, že názory na ně se často různily, což však nikterak nesnižuje jejich zajímavost i kvalitu.
Prvním z celkového počtu dvanácti vín bylo Lacrima di Tufo, Colli Tortonesi DOC 2009 z místní odrůdy Timorasso (vinařství Giacomo Boveri). Víno zrálo rok v nerezu, a ve vůni nabídlo kombinaci nazrálého světlého ovoce, květin a jemných kvasnicových tónů. V chuti obdobné, jemně „naoxidované” a poměrně plné. V lehce pikantní a máslové dochuti byla zřetelná vanilková stopa, třebaže víno se do styku s dubem vůbec nedostalo. Pro nás asi netradiční styl, nicméně poměrně přitažlivý, k němuž je třeba se „propít”.
Výrazně vstřícnější a pro naše patra čitelnější bylo následující Piemonte DOC Chardonnay 2010 z vinařství Oreste Buzio. Vůně příjemně ovocná, jemně máslová i minerální. Chuť překvapivě svěží a pikantní s lehkou mineralitou v závěru na patře. Víno leželo 4 měsíce na kvasinkách, což mu dodalo závoj elegance.
Pro mne nejlepším tichým bílým vínem večera bylo Capriccio di fine estate DOC 2010, opět Chardonnay z vinařství Oreste Buzio. Bohaté víno s vyšším alkoholem (14 %) kvasilo v barikovém sudu a zrálo v nerezu. Velmi malá šarže vína (jeden sud) z vybraných nejlepších hroznů nabídla ve vůni vyzrálé světlé ovoce a jemnou vanilku. V chuti identické, příjemně pikantní s bohatým tělem a delším závěrem.
Opravdu netradiční bylo červené (s barvou spíše do růžova) Grignolino Monferrato Casalese DOC 2010 (Oreste Buzio). Víno s vůni kořenitých jahod a pikantní chutí lesních plodů bylo lehké a svěží, a nechyběla mu jemná kořenitost v závěru. Originální červené víno na léto, které bych podával lehce nachlazené!
A opět vinařství Oreste Buzio dvou přítomných vinařů – Barbera del Monferrato DOC 2010 byl ve vůni plných tmavých lesních plodů s náznakem živočišných tónů (kůže). Chuť ovocná, lehce živočišná a pikantní. Na patře jsou zřetelně cítit třísloviny. Víno téměř nepoznalo síru!
Piemonte DOC Bonarda 2010 (Oreste Buzio) sice svádělo ke srovnávání s argentinskými víny ze stejnojmenné odrůdy, ale údajně jde o zcela odlišný místní druh révy. Poněkud „dámské” víno, hodně ovocné ve vůni i chuti (tmavá lesní směs), uhlazené se sladkými tříslovinami. Příjemně pitelné víno univerzálního stylu.
Asi bych dal přednost následujícímu Monferrato DOC Freisa 2010 (Oreste Buzio) s lehce kořenitou ovocnou vůní i chutí, která nezapře název odrůdy (Freisa – jahody). V chuti velmi pikantní jahody a ostružiny, lehce kořenité. Víno zrálo pouze v nerezu (7 měsíců).
Následující víno Piemonte DOC Albarossa 2009 z vinařství Franco Ivaldi jsem hodnotil jako nejlepší červené večera. Ve vůni kombinace tmavých peckovin a lesní směsi. Víno z odrůdy Albarossa (kříženec Barbery a Nebbiola) bylo v chuti dostatečně ovocné, bohaté na jemné a sladké třísloviny, přitom však již uhlazené. Zrálo 8 měsíců v bariku, poté 7 měsíců v nerezu a ještě půl roku v láhvi, než opustilo vinařství. Originální etikety, zajímavý styl, obojí nemusí všem vyhovovat. Mně však velmi!
Posledním klasickým červeným bylo víno Ambrosio, Barbera del Monferrato DOC Superiore 2009 z vinařství Oreste Buzio. Ve vůni tmavé ovoce, čokoláda a kůže. V chuti identické s výraznější stopou dřeva, výrazně nazrálé s nepřehlédnutelnými živočišnými tóny. Není to můj oblíbený styl, nicméně musím přiznat, že víno má něco do sebe.
Závěrečná trojka byla zřetelně sladká. Nejprve velmi oblíbené a v Piemontu vyhlášené Moscato d’Asti DOCG, tentokrát z názvem Ribota 2011 z vinařství ve Viničním altánu již velmi známého Alfonso Boeriho. Tradičně nízký alkohol (5,5 %), perlivé s krásnou muškátovou vůní (citrusy, sušená kůra citronů a grepů, muškát). V chuti prakticky identické, jen s výraznějšími tóny medu. Sladké, ale příjemně pikantní v dochuti. Jak mu jednou propadnete, už vás nepustí!
V mnohém podobné, ale zároveň dost odlišné bylo následující víno Ambrosia Rossa, Malvasia MPF z vinařství Davide Beccaria. Perlivá tmavá lesní směs s nízkým alkoholem (5,5%). V chuti je toto temně rudé víno ovocné, sladší, ale také jemně pikantní. Proti předchozímu a slavnějšímu muškátu není tak živé a elegantní.
Definitivní sladká tečka byla pochopitelně nejsladší. „Slámové” z Piemontu Foglio 29, Brachetto Passito z vinařství Villa Felice vonělo i chutnalo po směsi sušeného ovoce (včetně fíků), zřetelné byly i minerální tóny. V těle výrazně sladké, lehce kořenité s bylinným „štychem” v závěru. Milovníci velmi sladkých vín si mohli připsat další atraktivní skalp. A chutnalo i poněkud oslabenému „vrcholovému týmu”. Tady je jeho hodnocení:
Ambrosia, Barbera del Monferrato – 8,9 bodu (z 10 možných), Albarossa 2009 – 8,8 b., Capriccio di fine estate DOC 2010, Piemonte DOC Bonarda a Foglio 29 – 8,7 b., Piemonte DOC Chardonnay 2010 a Monferrato DOC Freisa – 8,6 b., Barbera del Monferrato 2010 – 8,5 b., Ribota Moscato d’Asti – 8,4 b., Lacrima di Tufo – 8,3 b., Grignolino Monferrato Casalese – 8,2 b. a Ambrosia Rossa – 7,8 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý

TOPlist