Téměř přesně po roce představil ve Viničním altánu především svá nová vína Jan Plaček, vinař z Moravských Bránic. Zájem o ně byl nadprůměrný a mne moc potěšilo nejen to, že Plačkova vína mají stále dobrou kvalitu, ale také výbornou cenu. Právě poměr cena/výkon je u jeho vín přímo ukázkový.

Se svou manželkou nám představil deset zemských vín z ročníků 2006 až 2008 – čtyři bílá, jedno růžové a pět červených. Vína v kvalitě poměrně vyrovnaná, bez zřetelných vad a všeobecně příjemně pitelná. Samozřejmě, že se mezi nimi našlo několik vyčnívajících vinných špiček.

Začali jsme jednoznačně nejlepším bílým vínem večera – Rulandským šedým 2007. Víno s parametry pozdního sběru zaujalo atraktivní a bohatou vůní po vyzrálých jižních plodech (ananas, broskev) s jemnou, máslově-minerální stopou. V těle baculaté, bohatě ovocné a přitom pikantní s jistým elegantním stylem. Víno přímo láká k dalšímu doušku.

O rok mladší Veltlínské zelené mne malinko zaskočilo sauvignonovým „štychem“, nikoliv nepříjemným, nicméně na veltlín neobvyklým. Broskve, tóny černého rybízu v pikantním těle. Lehčí a svěží víno, kterému však trochu schází tradiční kořenitost, tedy onen pepřový styl.

Stejně starý Müller Thurgau byl rovněž ovocný, stylově odpovídající odrůdě (květiny, broskve), svěží a pikantní, ale poněkud kratší v těle.

Třetí mladé víno z ročníku 2008, Muškát moravský, mi chutnalo stejně jako loni. Ve vůni jemnější, lehce ovocné (náznak citrusů a broskve), v chuti měkké ovoce. Pikantní víno s příjemným muškátovým závěrem, navíc za vstřícnou cenu.

Růžová Frankovka z loňské sklizně kombinovala ve vůni i chuti jahody s jemnými peckovinami. Suché, poměrně harmonické a ovocité víno bylo trošku kratší v dochuti.

Chutnalo mi Rulandské modré 2007, jehož hrozny vyzrály na hranici pozdního sběru. Panenská sklizeň s lehce plnější barvou a jemnou vůní po peckovinách. Suché víno s chutí po lehce kořenitých višních v trochu džemovitém provedení, hezky pikantní.

Suchá, ve vůni i chuti ovocitá (tmavé peckoviny), byla Frankovka 2007, rovněž z panenské sklizně. Víno s lehkým minerálním závojem se dobře pilo, ale bylo zřetelné tenčí v těle.

Pochvalu zaslouží André 2007. Ve vůni třešně, višně a koření, v pikantní chuti s vykukující kyselinkou opět zaujaly kořenité peckoviny. Víno se bude ještě zlepšovat!

Zajímavější, a to již nyní, bylo Svatovařinecké 2007 ze starých keřů (kolem 40 let). Víno bohaté na nazrálé tmavé ovoce s výraznější kyselinou (7,2 g/l), tedy hodně pikantní. V dochuti jsou cítit měkké peckoviny. Ve prospěch vína hovoří i slušný bezcukerný extrakt – téměř 27 g/l.

I mezi červenými víny jsem měl jednoznačného vítěze. Byla jím lehce bariková Frankovka 2006, hezky harmonická, ve vůně vyzrálé peckoviny a stopa vanilky, v chuti měkce ovocná, příjemně nazrálá a jemně pikantní. A samozřejmě třešně, višně a vanilka. Navíc s delší dochutí a vstřícnou elegancí. Hezká tečka. Tato Frankovka se řadí mezi nejlepší, jaké jsme ve Viničním altánu ochutnali. A doufám, že zase ochutnáme i další vína od Plačků. Třeba z bio-produkce, kterou má pod palcem paní Plačková.

A ještě hodnocení „vrcholového týmu“:

Frankovka 2006 – 8,8 bodu (z 10 možných), Rulandské šedé – 8,7 b., André a Svatovavřinecké – 8,3 b., Rulandské modré – 8 b., Frankovka 2007 a Muškát moravský – 7,9 b., Frankovka rosé – 7,6 b., Müller Thurgau – 7,5 b. a Veltlínské zelené – 7,2 bodu.

Text Libor Chlupatý

Fotografie Petr Bezpalec a autor