Marco Pisoni, jeden ze spolumajitelů trentinského rodinného vinařství, navštívil Prahu v dubnu, ale to jsme již měli obsazeny všechny termíny degustací ve Viničním altánu. Takže narychlo připravená ochutnávka zůstala v režii naše pravidelného hosta, trentinského rodáka Roberta Lupa. Ten je nejen přítelem obou bratranců Pisoniových, ale také jejich biodynamická vína k nám dováží.
      Představil nám jedenáct vzorků, a stejně jako loni jsme zahájili růžovým vínem z ročníku 2016 z odrůdy Schiava (Trolínské) s přidáním 10 % Merlotu. A stejně jako loni jsem musel konstatovat, že tento typ „jižní růžovky” mne nezajímá. Přezrálé a džemovité tmavé ovoce, málo svěží a pikantní, víno působilo unaveně.
      O poznání vstřícnější bylo víno Nosiola 2015. Víno ze stejnojmenné odrůdy nabídlo ve vůni i chuti nejen lehce vyzrálé světlé ovoce, ale i příslovečný oříšek, jehož název neslo. V chuti jen malinko šťavnatá s velmi pikantním ocáskem. Přál bych mu bohatší tělo a delší dochuť.
      Zasloužil by si to také Pinot Grigio 2015. Nicméně víno bylo o malinko šťavnatější i bohatší v těle. Příjemný byl lehce citrusový závěr i přítulnější tělo.
      Moscato Secco 2016 bylo ovocně-květinové ve vůni i chuti. V tělo byly zřetelnější citrusové tóny, především grep včetně hořčinky. Pikantní, trošku kratší víno.
      Jediným bílým vínem, které mi vysloveně chutnalo, bylo Codecce 2014, cuvée z odrůd Sauvignon Blanc, Nosiola, Chardonnay a Tramín zlatý. Příjemná vůně (jemné citrusy, med a květiny). Chuť uhlazenější a plnější, opět jsem cítil světlé ovoce (citrusy), květiny a medové tóny. Poměrně šťavnaté, téměř mazlivé víno.
      Červená vína Pisoni mne vždy daleko více oslovila. A je zajímavé, že svým stylem, včetně jisté pikantnosti v závěru na patře, mi občas připomínají některá špičková moravská červená z výborných ročníků.
      První bylo nám již dobře známé San Siro Rosso, v tomto případě ročník 2015. Pěkně sestavené cuvée ve stylu Bordeaux (Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merlot). Kvalitní víno na delší pití s vůní vyzrálých třešní a višní. V trošku lehčím a uhlazeném těle bylo téměř identické. A nechyběl jemně pikantní ocásek. Víno zrálo 10 až 15 měsíců v použitém bariku.
      O malinko sofistikovanější bylo Teroldego 2015 ze stejnojmenné místní odrůdy. Ve vůni nazrálé tmavé peckoviny. V chuti lehce džemovité tmavé ovoce, plnější a uhlazené s jemnými tóny kůže a čokolády. Víno mělo o něco delší dochuť.
      A šli jsme výš: Pinot Nero 2012 nabídl ve vůni jemné tmavé peckoviny v kombinaci s lesními plody. Chuť uhlazená, měkce pikantní tmavé ovoce, elegantní závěr. Víno takříkajíc v dámském stylu.
Ze stejného ročníku bylo cuvée Rebo z odrůd Teroldego a Merlot. Ve vůni vyzrálé tmavé ovoce se stopou čokolády a karamelu. Stejně tak v chuti, která byla uhlazená a lehounce pikantní. Moc pěkný kousek!
      Ale ještě více mi chutnal můj miláček z vinařství Pisoni – Sarica Rosso. Ochutnali jsme ročník 2012 z odrůd Syrah (až 80 %) a Pinot Noir (zbytek). Ve vůni kombinace tmavých peckovin a lesní směsi. Chuť bohatě ovocná (včetně tónů sušených švestek), uhlazená, měkce pikantní s delším závěrem.
      A premiérová lahůdka na závěr – Reboro 2012. Víno z odrůdy Rebo s převahou sušených hroznů. Ve vůni hodně vyzrálé tmavé ovoce se záblesky sušeného ovoce a kompotovaných jahod. To vše bylo cítit i v plné, bohatě strukturované chuti. Uhlazené, elegantní a přímo laskající víno za vyšší cenu.
      Krásná tečka za skvělým finišem červených vín z produkce rodiny Pisoni. A jako vždy v neopakovatelném podání Roberta Lupa.
      Početně poněkud oslabený „vrcholový tým” hodnotil vína takto:
Reboro – 9,1 bodu (z 10 možných), Sarice Rossso a Rebo – 9 b., Pinot Nero – 8,8 b., Teroldego – 8,7 b., Codecce a San Siro Rosso – 8,6 b., Pinor Grigio – 8,5 b., Moscato Secco – 8,4 b., Nosiola – 8,2 b. a Rosato – 7,9 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý