Jednou, maximálně dvakrát v roce nás ve Viničním altánu potěší a příjemně překvapí vína z vinařství, které prakticky neznáme. Tentokrát to bylo Vinařství Trávník z Mutěnic, které nám doporučil Pavel Drápal, přítel Trávníků, a také jeden z rodiny s malým vinařstvím ve zmíněné obci.   Společně s Václavem Tichým vína od Trávníků, celkem devět vzorků, v malinko hravém stylu představili.
      I začátek byl poněkud netradiční. Zavíňovacím vínem byl totiž produkt z Vinařství Drápal, konkrétně Pavel se pochlubil Rulandským bílým 2014. Suché víno s vůní světlých peckovin v lehounkém minerálním kabátku. V chuti měkce ovocné, zakulacené a poměrně šťavnaté v decentně pikantní, ale zároveň v jemně nasládlé koncovce. Mladé víno, které si zaslouží ještě minimálně půlroční pobyt v láhvi.
      A pak už to byla vína od Trávníků. Prvním byl zemský Tramín červený 2014. Trochu překvapivě suché víno s příjemnou kyselinkou (6,1 g/l). Ve vůni citrusy a květiny. Také v chuti měkce ovocný (jižní plody), pikantní s citrusově-květinovým závěrem.
      O chloupek vstřícnější bylo pro mne Sylvánské zelené 2014. Zemské víno s vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou (7 g/l) a ovocně-květinovou vůní. Chuť měkce ovocná, zakulacená a šťavnatá s povzbuzující pikantní koncovkou.
      Zemské Rulandské šedé 2014 bylo na hranici suchého a polosuchého vína. Ve výraznější vůni jsem cítil jižní ovoce, stejně tak v chuti. Víno mělo šťavnaté, pikantní a bohatě aromatické tělo.
      Neméně mne oslovil Ryzlink vlašský 2014 v pozdním sběru. Suché víno s poněkud vyšším zbytkovým cukrem (7,6 g/l). Bohatá vůně (světlé ovoce, květiny, zřetelnější minerály), v chuti ovocně-minerální, zakulacené a měkce pikantní. Zajímavý byl závěr s minerálními, ale především, mandarinkovými tóny.
      Následovala závěrečná série pěti výborných vín, kterou zahájil Hibernal 2014 v pozdním sběru. Suché víno s vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou (7,8 g/l a 7,4 g/l). Vůně pro Hibernal typická – citrusy (převážně grep), exotické liči a černý bez. V chuti identický, navíc s tóny černého rybízu. Tělo šťavnaté, lehounce nasládlé s pikantním závěrem na patře.
      Na jeho úroveň bych postavil Pálavu 2014 v pozdním sběru. Ještě suché víno s o něco vyšším zbytkovým cukrem (8,1 g/l). Vůně ovocně-květinová, jemně kořenitá, zpočátku s lehkou živočišnou stopou. V chuti jemně nasládlé citrusy (převaha grepu), delikátní kořenitost a příjemně pikantní závěr. Velmi osvěžující víno, které se vymyká z obvykle přeslazeného scénáře pro tuto původní moravskou odrůdu.
      Jako velkého milovníka růžových vín mne potěšil Cabernet Sauvignon rosé 2014, kabinetní víno na hranici suchého a polosuchého. Ve vůni výrazné tmavé peckoviny, doplněné červeným rybízem, jahodami a malinami. V jemné chuti tmavé lesní ovoce s měkce pikantním závěrem.
      Většina členů „vrcholového týmu” považovala následující zemské Rulandské bílé 2013, sur-lie, za nejlepší víno večera. U mne bylo až na třetí příčce z jednoho prostého důvody. Vanilkové a karamelové tóny ve vůni a chuti byly příliš výrazné, takže poněkud potlačily jemně ovocnou složku. Možná se to dalším ležením v láhvi srovná. Výrazně suché víno s vyšším alkoholem (14 %) vonělo po vanilce, karamelu a tónech dřeva.   Chuť lehce máslová, výrazně vanilková s karamelovým „štychem”. Závěr dostatečně pikantní. Nefiltrované víno leželo půldruhého roku na kvasničných kalech. Čeká ho lepší budoucnost!
      A na závěr největší překvapení: zemské Zweigeltrebe 2013. Pro mne „Zweigelt” téměř rakouského typu. Čistá vůně bohatých tmavých peckovin. Chuť výrazně ovocitá s jemnou pecičkou. Tělo plné, uhlazené a elegantní se středně dlouhým závěrem. Příjemné pití na delší trať za dobrou cenu.
      Zapamatuje si Vinařství Trávník v Mutěnicích. Dělají moc pěkná vína!
A kompletní „vrcholový tým” rozdělil body takto:
Rulandské bílé sur-lie 2013 – 9 bodů (z 10 možných), Hibernal 2014 – 8,9 b., Pálava 2014 a Cabernet Sauvignon rosé 2014 – 8,8 b., Zweigeltrebe 2013 – 8,7 b., Rulandské šedé 2014 a Ryzlink vlašský 2014 – 8,6 b., Sylvánské zelené 2014 – 8,5 b. a Tramín červený 2014 – 8,4 bodu. Text a fotografie Libor Chlupatý