Řecký večer ve stylu Tsantalis

20. 2. 2009

Rodinná společnost Evangelos Tsantalis není samozřejmě žádné butikové vinařství, produkující omezené množství exkluzívních vín. Naopak, je to největší řecká vinařská společnost. To ovšem neznamená, že v její produkci nenajdeme velmi kvalitní či dokonce prvotřídní vína. Ostatně přesvědčili jsme se o tom na premiérové ochutnávce řeckých vín ve Viničním altánu.

Kateřina Polanská, která je dovozcem těchto vín, její otec Ota a Karel Třesohlavý nám představili desítku produktů řeckého vinařství – vína různého stylu, původu i kvality. Jsem rád, že se tato premiéra konala, stejně jako považuji za účelná, že ochutnávaná vína pocházela z produkce velkého vinařství, které působí v různých oblastech Řecka. Byl to dobrý start, jen škoda, že ne všichni z hojného počtu hostů dokázali náležitě ocenit kvalitu i příznivou cenu některých vín.

Co by to bylo za ochutnávku, kdybychom neochutnali řeckou retsinu? Pro mnohé Středoevropany to není pitelná záležitost, i já s ní mám určité problémy, i když se snažím být tolerantní a jít její chuti vstříc. Měl jsem však možnost ochutnat naprosto exkluzivní retsinu z malého vinařství, o níž údajně ani mnozí znalí Řekové nemají ani páru. Pravda její cena překročila minimálně šestkrát cenu námi ochutnávaných vzorků, ale byla to naprostá delikatesa. Ale zmizela v neznámu a mám pocit, že se již (bohužel) nikdy nesetkáme.

Takže dvě retsiny z vinařství Tsantalis. Nejprve Retsina white, víno s bohatým ovocným základem a s očekávanou dochutí pryskyřice. Dovedu si ho představit poněkud podchlazené a v adekvátním prostředí. Pro mne celkem použitelná.

Horší to již bylo u Retsiny Tsantali rosé. Tady plnost těla, menší pikantnost a citelná jemnost chuti opravdu narážela na pryskyřičnou dochuť. V tomto případě bych musel ještě snížit teplotu a přibrat si k tomu nějakou středomořskou pochoutku. To byly retsiny – dál se již o nich šířit nebudu.

Jediné klasické bílé víno – Tsantali Chalkidiki white 2007, cuvée odrůd Agioritiko a Sauvignon Blanc, podle očekávaní neoslnilo. Nicméně bylo dobře pitelné, překvapivě svěží a pikantní v ovocném těle s minerálními, možná až trochu „petrolejovými“ tóny. Každopádně víno s trochu tenkým tělem, které však jistě oceníte v kombinaci s lehčím jídlem z ryb, mořských plodů a světlého masa se zeleninou či salátem.

Síla řeckých vín je v těch červených, což by se mělo poznat i u základního vína z velkého vinařství. Svým způsobem to potvrdilo i Tsantalii Chalkidiki red 2006. Nekomplikované víno s velmi čistou vůní po třešních a višních, v těle hladké, ovocité, příjemně pitelné a lehce pikantní, přestože nenabízelo větší hloubku.

Následující Tsantali Alexander Red 2004 (cuvée odrůd Xinomavro – 70 % a Cabernet Sauvignon – 30 %) překvapivě u mne základní červené nepřekonalo. Víno výrazněji kořenité ve vůni i chuti s trochu nevyváženou „toustovou“ stopou, která poněkud překrývala tělo plné marmeládovou peckovin. Zdálo se mi, že začíná mít své nejlepší dny již za sebou.

Následující červená pětka však dostatečně ukázala kvality i různorodost řeckých vín. Nejdříve to naznačilo Tsantali Nemea 2006, stoprocentně z odrůdy Agioritiko. Plnější víno kombinovalo ve vůni i chuti nazrálé tmavé peckoviny s lehčí stopou po barikovém toustování. Nazrálost ovocného těla se pak projevila v dochuti.

Ještě o něco výš šlo víno Tsantali Naousa 2005 (stoprocentní Xinomavro), které si pobylo 12 měsíců v novém barikovém sudu. Nazrálé tmavé peckoviny (s jemným náznakem lesní směsi) ve vůni, ale především v chuti. Při prvním kontaktu s patrem jemné, ale poté začaly vykukovat výraznější třísloviny. Pěkné ovocité víno, zřejmě s nejlepším poměrem cena/výkon ze všech ochutnávaných.

Jistou konkurenci (pokud jde o tento důležitý parametr) mělo u vína Cava Tsantali 2003 (75 % Xinomavro a 25 % Cabernet Sauvignon). Příjemná vůně po tmavých lesních plodech. V chuti měkce ovocné, hladké a plné. V delším závěru patřičně elegantní. Přece jen bych ho povýšil na víno s nejlepším poměrem ceny a kvality.

Tuto laťku nepřekonalo ani následující Rapsani red 2005 z odrůd Xinomavro, Krasato a Stavroto, zajímavé víno s výraznou vůní po sušeném tmavém ovoci a lehké vanilce. Také v jeho těle převládalo sušené ovoce s výraznějším podílem sušených švestek. Pěkné, lehce pikantní a hutné tělo, kterému bych jen přidal špetku čisté a elegantnější ovocnosti.

A konečně závěrečná tečka. Tušil jsem, že Tsantali Syrah 2004 bude asi vrcholem večera – a nezklamal jsem se. Lákavá vůně (borůvky, ostružiny, vanilka), víno plné v elegantním a bohatě ovocném těle (tmavá lesní směs), krásně vyzrálé s intenzivní a delší dochutí. Opravdové potěšení, které jen trochu kalila relativně vyšší cena vína.

Řecký večer podle očekávání vyvrcholil červeným finišem. A já jen doufám, že to byl příjemný začátek hezkého přátelství s řeckými víny i ve Viničním altánu.
„Vrcholový tým“ hodnotil vína takto:

Tsantali Syrah – 9,1 bodu (z 10 možných), Cava Tsantali – 8,7 b., Rapsani red – 8,6 b., Tsantali Naousa – 8,4 b., Tsantali Nemea – 8,2 b., Tsantali Chalkidiki – 7,7 b., Tsantali Alexander – 7,6 b., Tsantali Chalkidiki white – 7,3 b., Retsina white – 7,1 b. a Retsina rosé – 7 bodů.

Text a fotografie Libor Chlupatý

TOPlist