Repríza je žádoucí!
26. 6. 2015
Jan Hrachovský, technolog Vinných sklepů Lechovice, není ve Viničním altánu neznámým hostech. Řekl bych spíše pravidelným, a téměř pokaždé nás něčím překvapí. Bylo tomu i tentokrát. A netýkalo se to kvality vín, ta byla vždy vysoká, ale spíše složení degustačních vzorků. Potěšilo mne, že minimálně polovina vín byla suchá nebo polosuchá. To bylo příjemné překvapení. Na druhé straně mne však malinko zaskočila skutečnost, že dvě červená vína měla výrazně vyšší zbytkový cukr. S tím jsme se ve Viničním altánu setkali jen výjimečně.
Celkem jsme ve velmi příjemné atmosféře, které kromě technologa vinařství napomohly také dvě „obchodní spojky” – Karel Koval a Hynek Tříška, ochutnali třináct vín. Jedno šumivé, jedno slámové, osm bílých a tři červená. Velmi jsem ocenil prezentaci dvou „čerstvých” bílých vzorků, natočených přímo z tanku.
Vstupním vínem byl nepřekvapivě Sekt Lechovice Brut 2012, vyrobený tradiční metodou z odrůdy Sauvignon. Ve vůni nazrálé světlé peckoviny, v těle s poměrně bohatým perlením byl ovocný, šťavnatý a pikantní s lehounkým dotykem chlebovinky v koncovce.
Následovala první ještě nenalahvovaná novinka – kabinetní Sylvánské zelené 2014 z viniční trati Nad Kolářovým sklepem v Boroticích. Suché víno s výraznou kyselinou (8,2 g/l), ve vůni ovocně-květinové s lehkými medovými tóny. V chuti suché, opět bohaté na světlé ovoce a květiny. V závěru příjemně pikantní a svěží s úctyhodným bezcukerným extraktem (31 g/l).
Velmi mne potěšilo Veltlínské zelené VOC 2013 (Borotice, Nad Kolářovým sklepem). Příjemně suché víno s vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou (6,9 a 7,5 g/l). Plná vůně po kořenitém ovoci s jemným medovým závojem. nechyběl náznak lipového květu. V ovocné chuti byla opět zřetelná lipovina a náznak medových tónů. V závěru bylo víno, které je nyní v optimální kondici, měkce pikantní.
Na úroveň „veltlínu” bych zařadil Ryzlink rýnský VOC 2014 (viniční trať U lipky v Oleksovicích). Polosladké, pociťově však spíše polosuché víno s vůní nazrálého světlého ovoce s lehkým dotykem medu a jemných minerálů. V chuti ovocný (světlé peckoviny), šťavnatý a pikantní, v těle lehce zakulacený a nasládlý.
Sauvignon VOC 2013 (Stará hora v Božicích) mne zaujal o něco méně. Víno na hranici suchého a polosuchého s vůní světlých peckovin (broskve, meruňky). V ovocné chuti jsem cítil rovněž náznak angreštu. V koncovce byl ryzlink měkce pikantní, pro mne by mohl být o poznání svěžejší.
Pro mne nejlepším vínem večera byla novinka natočená čerstvě z tanku – Rulandské šedé 2013 sur-lie, ještě nezatříděné víno s parametry pozdního sběru (Stará hora, Božice). Suché víno s původně vysokou kyselinou (8 g/l) nabídlo krásnou vůni (ovoce, především přezrálé citrusy, dále med a květiny). Bohatá chuť medově-ovocná, delikátní, šťavnatá a mazlivá s delším závěrem.
A další výborné víno – Rulandské bílé 2013 v pozdním sběru (Stará hora, Božice), které bych zařadil mezi špičku večera. Polosladké, ale pociťově další spíše polosuché víno díky příjemné kyselině (téměř 8 g/l). V krásné vůni lehce vyzrálé jižní ovoce v máslovém kabátku. V chuti nasládlé a plné nazrálých světlých peckovin v měkce pikantním závěru.
Ochutnali jsme ještě jedno Rulandské šedé, opět ročník 2013, ale již zatříděný pozdní sběr. Vlastně stejná surovina jako v případě předchozího sur-li. Polosladké víno s výrazným zbytkovým cukrem (32,3 g/l), ale i bohatou kyselinou (8,3 g/l). Ve vůni medové jižní ovoce. V plné, zakulacené a sladší chuti bylo šťavnaté s měkce pikantním závěrem. Pro mne přece jen příliš sladké víno.
Tramín červený 2013 v pozdním sběru (Stará hora, Božice) byl polosuchý s trošku nižší kyselinou (5,3 g/l) a krásnou vůní po vyzrálých citrusech, exotickém liči a jemném koření. V chuti o poznání více ovocitý s dotykem čajové růže a liči. Nasládlé, trošku méně živé víno s decentně kořenitou koncovkou.
Následovala tři červená vína, z nichž dvě mne přivedla malinko do rozpaků. Nebyl to však Cabernet Sauvignon 2011 v pozdním sběru (Stará hora, Božice). Dostatečně suché víno s vůní jemně kořenitého tmavého ovoce s lehkou stopou po čokoládě. V chuti tmavé lesní směs, spíše malinko džemovitá, tělo zakulacené se sládnoucími tříslovinami a lehkou kořenitostí v závěru na patře.
A pro mne první problém – polosladké Rulandské modré 2011 ve výběru z hroznů (U lipky, Oleksovice). Vysoký zbytkový cukr (11,5 g/l) i alkohol (14 %). Příjemná kořenitá vůně džemovité lesní směsi. V chuti sladší přezrálé tmavé ovoce a kouřová, téměř „dehtová stopa”. Vysoký bezcukerný extrakt (32,2 g/l). Dal bych si maximálně sklenku jako aperitiv.
Následujícího Zweigeltrebe 2011 ve výběru z hroznů (Nad Kolářovým sklepem, Borotice) bych si mohl dát i více než dvě sklenky. Nižší zbytkový cukr (9,8 g/l) a o něco vyšší kyselina (5,3 g/l). Ve vůni klasické višně v čokoládě. V chuti zakulacené a hodně vyzrálé tmavé peckoviny, lehká živočišná stopa a sládnoucí jemné třísloviny. Sladkost vína je podstatně menší v porovnání s předchozím modrým pinotem, ale dal bych přednost jeho sušší variantě.
A na závěr opravdu sladké víno, tradiční lechovická specialita, často i mezinárodně oceněná – slámové víno. V tomto případě z Ryzlinku rýnského 2013 (nad Kolářovým sklepem v Boroticích). Mimořádně vysoký zbytkový cukr (216 g/l), stejně tak bohatá kyselina (8,5 g/l) a výrazně nízký alkohol (7,5 %). Vůně jemná, lehce kořenité světlé ovoce a stopa medu. Chuť opravdu sladká, plná (65 g/l bezcukerného extraktu), bohatě ovocná s pikantním závěrem v podobě sušených plodů. Skutečná ambrózie!
Hned jsem si vypláchl skleničku a znovu přechutnal Rulandské šedé sur-li. To je můj lék!
„Vrcholový tým” neskrýval spokojenost nad lechovickým vinným představením. Repríza by byla opravdu žádoucí! A takto mu vína chutnala:
Rulandské šedé 2013 sur-li a Ryzlink rýnský 2013, slámové – 9,1 bodu (z 10 možných), Rulandské bílé 2013 – 9 b., Sekt Lechovice brut a Rulandské šedé 2013 – 8,9 b., Ryzlink rýnský VOC 2014 a Zweigeltrebe 2011 – 8,8 b., Veltlínské zelené VOC 2014 – 8,7 b., Sylvánské zelené 2013 a Rulandské modré 2011 – 8,6 b., Sauvignon VOC 2013 a Tramín červený 2013 – 8,5 b. a Cabernet Sauvignon 2011 – 8,3 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý