Poněkud sladší vítr zavál tentokrát z Perné do Viničního altánu. Náš pravidelný host, vinař Stanislav Popela nám představil třináct vzorků z ročníku 2011, z nichž k mému zármutku nebylo ani jedno suché. Nicméně musím uznat, že většina vín byla opravdu pěkná, přestože u několika vzorků vyšší zbytkový cukr poněkud zamlžoval odrůdový charakter vína.
      Moje chuťové buňky tak trochu netradičně nejvíce potěšilo hned vstupní víno – polosuchý Ryzlink vlašský v pozdním sběru z vyhlášené viniční trati Železná. Ovocně-minerální víno s vyváženým poměrem zbytkového cukru a kyselin (5,5 g/l – 5,6 g/l) bylo v chuti měkce ovocná a jemně pikantní s lehkou minerální koncovkou. Příjemně pitelný „vlašák”, který bude za pár měsíců ještě lepší.
      Stejný Ryzlink vlašský z Železné, ale polosladký (12,9 g/l zbytkového cukru), byl samozřejmě o malinko sladší a v těle plnější. Jen jsem měl pocit, že tady již trošku mizí pěkný odrůdový charakter vína.
      Myslím, že polosladké (23,5 g/l zbytkového cukru) Veltlínské zelené 2011 bylo asi nejméně přitažlivé z bílých vín. Vůně pěkná, čistá, ovocná. Ale v zakulacené a nasládlé chuti již trochu zmizela kořenitá ovocnost i tóny pepře či mandlí. Škoda.
      Zřetelně hezčí bylo rovněž polosladké Sylvánské zelené v pozdním sběru. Mělo však „jen” 17,6 g/l zbytkového cukru, takže ve vůni i chuti byly zřetelné příjemné tóny měkce vyzrálého ovoce (meruňky, broskve) a jemných minerálů.
      Polosuchý Muškát moravský v pozdním sběru byl sice méně sladký, ale také zřetelně lehčí. V jemné muškátové vůni byl cítit také vyzrálý hrozen. Ve vůni identický, jen lehce pikantní a malinko kratší.
      Ryzlink rýnský byl prvním ze sedmi výběrů z hroznů. Polosladký (28,4 g/l zbytkového cukru), ale poměrně pikantní. Nasládlý, ovocný (hruška, broskev, meruňka) a šťavnatý ryzlink, kterému trochu chybí elegance a především více delikátní minerality.
      Jen o malinko sladší byl Aurelius, ve vůni ovocně-květinový, také lipovina a špetka medu). Plnější, ale v dochuti málo pikantní víno.
      To platí i o stejně sladkém, ovocně-květinovém Rulandském šedém. Na můj vkus působilo příliš sladce, takže jsem si zcela nevychutnal skryté ovocně-minerální tóny vína z proslulé viniční trati Goldhamer.
      Ještě sladší bylo Chardonnay (41 g/l zbytkového cukru) z viniční trati Pod Pálavou. Pěkná vůně nazrálého světlého ovoce, sladké, zakulacené a jen jemně pikantní tělo. Pěkné víno pro slavnostní příležitosti.
      Sladké sauvignony moc rád nemám. Proto 30 g/l zbytkového cukru u Sauvignonu mne neinspiruje, protože potlačuje jeho aromatiku a svěžest. Víno ze známé trati Kotelná bylo sice v těle bohaté, ale bez výraznější pikantnosti.
      Tramín červený byl i pro mne mnohem více potěšující. Krásná a čistá vůně (růže, exotické liči i špetka bergamotu). Chuť sladší, ovocně-květinová, ale opět čistá, jemně pikantní a bez hořčiny v závěru. Opět slavnostní, ale mnohem pitelnější víno.
      Posledním a zároveň nejlepším výběrem z hroznů byla Pálava. Nejsladší víno večera však mělo k „sirupu” hodně daleko. Krásná, jemná vůně, lehce kořenitá s muškátovými tóny. Čistá a elegantní ovocně-muškátová chuť, sladká, ale jemná a lehce pikantní v příjemně kořenitém závěru. Opravdu utěšené víno i pro milovníka suššího stylu!
      A to ve stejné míře platí i o Frankovce rosé 2011 v pozdním sběru. Polosladké víno (27,8 g/l zbytkového cukru) s bohatou vůní tmavé lesní směsi.  Stejně tak v chuti, plné, nasládlé, zakulacené a měkce pikantní v závěru na patře. Hezká, třebaže netradiční tečka za sladšími víny z Perné.
      Tentokrát již kompletní „vrcholový tým” hodnotil vína takto:
      Pálava 2011 – 9 bodů (z 10 možných), Frankovka rosé – 8,9 b., Tramín červený – 8,8 b., Aurelius – 8,7 b., Ryzlink vlašský (polosuchý), Chardonnay a     Sauvignon – 8,6 b., Ryzlink vlašský (polosladký), Sylvánské zelené, Ryzlink rýnský a Rulandské šedé – 8,5 b., Muškát moravský – 8,3 b. a Veltlínské zelené – 8,1 bodu.
     Text a fotografie Libor Chlupatý