Štastný návrat z Vipavské doliny

21. 8. 2008

Po více než půldruhém roce jsem měli opět možnost ochutnat slovinská vína známé společnosti Agroind Vipava 1894.

Převážně s novou ambaláží, s novými ročníky a také s některými novými víny. Ale každopádně se stejnou, řekl bych velmi vyrovnanou kvalitou položenou dost vysoko. A to minimálně u dvou třetin vzorků.

Dovozce a prodejce vipavských vín Miloš Svoboda ze společnost Vinestra s.r.o. a sommelier a vinař Radim Mildner nám nabídli k ochutnání dvanáct vín včetně uvítacího demi sektu Theodosius 2004 z impozantní šestilitrové láhve Methusalem. Kromě tří červených to byla bílá vína z proslulé Vipavské doliny.

Charakteristickým znakem vipavských vín je jejich skutečně vyrovnaná kvalita, jemnost vůní a chutí u aromatických vín a v neposlední řadě také originalita místních odrůd, se kterými se jinde ve světě nesetkáme.

Pokud bych měl po osmnácti měsících hodnotit ročníkový sekt Theodosius, pak bych zdůraznil jeho přetrvávající ovocnost, malinko větší nazrálost, ale také o poznání menší perlení, které v určité chvíli vizuálně téměř zmizelo, přestože v chuti ještě zůstalo.

Prvním „řádným“ vzorkem byl Sauvignon 2006 z nové řady Ventus. Suché víno s nižší kyselinou, příjemnou ovocnou vůní doplněnou zřetelnou stopou černého rybízu a bezu. Měkké v ovocité chuti, pro mne však trochu méně pikantní, ale celkem vstřícné v dochuti, zvláště pro ty, kteří nevyhledávají „ostřejší“ sauvignony.

Chardonnay Ventus 2006 znám poněkud lépe z dřívějšího přechutnávání. Opět suché víno s nižší kyselinou, bohaté ve v ovocné vůni (banán, nazrálé žluté ovoce – především hrušky a broskve) s typickou máslovostí. Chuť identická, příjemně zakulacená a elegantní s jemnou stopou vanilky.

Pinela 2006 bylo prvním vínem z vyšší řady Lanthieri. Víno z místní odrůdy na hranici suchého a polosuchého s lehce vyšší kyselinou, nicméně vyvážené. V jemné vůni byly zřetelné jižní plody, v chuti převládly květinové tóny a v závěru jemné citrusy, které vám zůstávají ještě chvíli na patře.

Polosuchá Malvazija Lanthieri 2006 patřila mezi nejvydařenější více celé vipavské sestavy. Ve vůni delikátní nazrálé citrusy včetně pomerančů, jemné hrozinky a náznak medu. V pikantní a bohaté chuti je navíc cítit krásně vyzrálý hrozen. Po chvíli však v dochuti zazní nesmírně zajímavá kombinace přezrálých lesních jahod a sladkých citrusů.

Jemná, ale zřetelná a nesmírně atraktivní. Polosuchý Lašski Rizlink 2006 z řady Ventus byl malinkým návratem zpět. Měkké, nasládlé ovocité víno, jen lehce pikantní s jemnou vanilkovou stopou. Přál bych mu však větší svěžest.

A po „vlašáku“ další vrchol večera – Zelen Lanthieri 2006. Skutečně originální „vipavská“ odrůda v polosuchém provedení, ale se zřetelnou kyselinkou. Ve vůni jižní ovoce s převahou citrusů (limetka), nesmírně šťavnaté v v pikantní a bohaté chuti. Atraktivní kvalita za vyšší cenu.

Hezký byl i i jemně aromatický Muškat rumeni Ventus 2006. Polosuchý žlutý muškát s velmi příjemnou vůní po růžích, exotickém liči a zralém hroznu. Opravdu jemný v lehce pikantní chuti, svěží bez nepříjemné (a časté) hořčinky v závěru.

Červenou trojku zahájil již vlastně archivní Merlot Paradox Lanthieri 2001. Třešně a višně v lehce minerální vůni se zřetelnou živočišnou stopou. Vyzrálé suché víno, ovocité s ještě zřetelnými, nicméně jemnými tříslovinami. Pěkné víno, kterému bych jen malinko přidal na hloubce.

Jednoznačnou jedničkou večera bylo Cuvée Prestige 2001 ve stylu Bordeaux (Cabernet Sauvignon – 60 %, Merlot – 40 %). Ve vůni delikátní tmavé lesní plody, v těle krásně vyvážené, suché, hladké a elegantní víno. V dochuti vanilka a lehounká tříslovina z višňové pecičky. Mít o trochu větší hloubku a sladší taniny – pak by to byla bomba!

Po tomto víno to měl Cabernet Sauvignon Barrique 2000 opravdu těžké. Víno s pěkně vyváženými cukry a kyselinou a s vůní tmavého ovoce, vanilky, kávy a čokolády. Předvedlo také jemnější a pikantní chuť s čokoládovými tóny.

V porovnání s Cuvée Prestige však bylo o něco tenčí v těle. A na závěr i u vipavských prezentací tradiční sladká tečka. Tentokrát
ve formě vína Pikolit Vipavski beli 2000, což je cuvée „spravedlivě“ dělených dvou odrůd – Rebula bianca a Malvazia. Víno ve stylu našeho slámového (hrozny se suší 3 měsíce na rohožích) se předvedlo v plné kráse: ve vůni i chuti. Sladké (100 g zbytkového cukru), ale zároveň velmi pikantní víno s vůní hrozinek a fíků. Stejně bohatá a „živá“ je jeho chuť (opět hrozinky a fíky), v níž se objevily velmi laskající oříškové tóny. Opravdu milé a zároveň elegantní víno pro slavnostní okamžiky, a také skvělá tečka za návratem vipavských vín do Viničního altánu.

Takto vína hodnotil „vrcholový tým“:

Cuvée Prestige – 9,3 bodu (z 10 možných), Pikolit Vipavski beli – 9,2 b., Zelen Lanthieri – 9 b.,
Malvazija Lanthieri – 8,9 b., Muškat rumeni – 8,8 b., Cabernet Sauvignon – 8,6 b.,
Lašski Rizlink a Merlot Paradox – 8,4 b., Chardonnay Venus – 8 b., Sauvignon Ventus – 7,8 b.,
Pinela Lanthieri – 7,6 b. a Theodosius sekt – 7,5 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý

TOPlist