Tanzberg – pořád vinařský fenomén
7. 2. 2011
Vinařský fenomén zvaný Tanzberg je neoddiskutovatelný, a to i díky jménu jeho zakladatele a majitele. Jenže má to i druhou stránku – kvalitu jeho vín mnozí měří mnohem přísnějším metrem. A zdá se mi, že občas ne dobře kalibrovaným. Setkávám se s tím od první degustace vín z Tanzbergu i ve Viničním altánu.
Před několika lety patřila vína z Tanzbergu mezi nejdražší na Moravě. Dnes je, pokud jde o cenu, předstihla celá moravská vinařská smečka, ale v kvalitě (a její stabilitě) mají mnozí z ní ještě co dohánět.
Po roce přivezl desítku vín ze sklepů v Bavorech obchodní zástupce a someliér vinařství Filip Kosek. Vybral sedm bílých (včetně ledové sladké tečky) a tři červená. A souboj o přízeň našich chuťovým pohárků sváděly obě skupiny vín velmi tvrdý. Což ostatně poznáte i z hodnocení „vrcholového týmu“.
Zavínili jsme se sektem vyráběným s technickou spoluprací rakouského vinařství. Surovina pro Cabernet Sauvignon 2008, Blanc de Noirs Brut byla samozřejmě moravská, stejně jako proces kvašení a zrání probíhal ve sklepě v Bavorech.
„Bílé z modrého“ zrálo klasickou metodou, tedy v láhvi. A pro mne to byl naprosto dokonalý vstup, protože tento velmi ovocný sekt jen s jemným nádechem minerálů mi naprosto vyhovuje. U mne dobrý, jak říká česká filmová komedie. Já se smál, protože jemné perlení delikátně pošťuchovalo mé chuťové buňky, zatímco jemná pikantnost a ovocnost vína dokonale osvěžovaly. Velká spokojenost, na rozdíl od některých kolegů.
S tanzbergským vlašákem z legendární Železné (ale platí to i o Mikrosu či Reistenu) je to stejné jako se zmíněnými vinařstvími. Všichni čekají okamžitý vinný zázrak, a když jim vína nesednou do předem připravené škatulky, jsou rozmrzelí. Díky geografické poloze Perné nemůže být každý rok víno z trati Železná naprosto stejné. Tím spíše, že každé z vinařství, která „železný vlašák“ produkují, k němu přistupuje jinak. A proto se mnozí konzumenti často diví.
Kabinetní z Tanzbergu (ročník 2009) byl suchý a lehký, ale také příjemně svěží, pikantní a v neposlední řadě elegantní. Se svým ovocně-minerálním tělem je ideální pro gastronomii, ale dovedu si ho představit i jaká osvěžující letní pití na vyšší úrovni.
Chardonnay 2009 v pozdním sběru z jen o něco méně slavné mikulovské viniční trati Turold měl kromě poněkud vyššího alkoholu (14 %), také o něco výraznější kyselinku (6,8 g/l). K ideálu chyběl vínu o špetku vyšší zbytkový cukr na úkor alkoholu. I tak to bylo velmi kvalitní, ovocně-minerální chardonnay ve vůni i chuti. V těle byly kromě citrusů cítit poněkud překvapivě také tóny černého rybízu. Ve výrazně pikantní dochuti na mne vykoukl svěží grep. Zajímavé, i když ne zrovna typické chardonnay.
Mnohem charakterističtější bylo Veltlínské zelené 2009 v pozdním sběru z trati Slunečná v Bavorech. Suché víno s jemnou ovocně-minerální vůní a téměř identickou chutí bylo v těle zakulacené a plnější v poměrně pikantní dochuti s jemnými mandlovými tóny.
Ryzlinkem rýnským 2009 v pozdním sběru (trať Slunečná) jsme vstoupili do druhé, řekl bych kvalitativně vyšší poloviny degustačních vzorků. Suchý, výrazně aromatický (ovoce – meruňky, broskve) a jemně minerální ryzlink. V chuti měkce ovocný s jemnými tóny lipoviny s bohatou a pikantní dochutí.
Rozhodně nejlepším „klasickým“ bílým vínem byl Sauvignon 2009 v pozdním sběru z Turoldu. Výrazná a „klasická“ vůně sauvignonu – ovocný základ s výraznými tóny listu a plodu černého rybízu. V chuti výrazný, pikantní s kombinací světlých peckovin a černého rybízu. Suché, ale šťavnaté víno!
Červenou „trojku“ odstartovala překvapivá (příjemně) jakostní kupáž Frankovka & Merlotu 2007 z viničních tratí Věstoňsko (Perná) a Pod Pálavou (Bavory), přičemž Frankovka zrála 10 měsíců v použitém bariku. Víno potěšilo pěknou vůní višní v čokoládě. V bohatě ovocité chuti (nazrálé peckoviny – višně, třešně). Pikantní, lehce uhlazené, řekl bych mile veselé víno.
Vínem s pěknou přítomností a nepochybně velkou budoucností je Pinot Noir 2007 ve výběru z hroznů z Anenského vrchu (Bavory). Krásně a bohatá vůně švestkovo-ořechového koláče. V chuti nazrálé tmavé ovoce v podobě sušených plodů, plné tělo, lehká stopa ořechů. V dochuti zakulacený a jemně pikantní modrý pinot.
Již loni jsem vysoce hodnotil Cabernet Sauvignon 2006 ve výběru z hroznů z viniční trati Turold. Suché víno zrálo 12 měsíců v použitém bariku a proti loňsku bylo malinkou uhlazenější s výraznějšími džemovitými prvky (nazrálé tmavé ovoce, višně, čokoláda). V chuti plné, kulaté, stále elegantní a zřetelně elegantní víno.
O sladkou tečku se postaral famózní Ryzlink vlašský ze Železné v ledovém provedení. Mohu říci, že to bylo asi nejlepší ledové víno za minimálně poslední rok ve Viničním altánu. Sladké (188 g/l zbytkového cukru) a pikantní (10 g/l kyselin). Ve vůni citrusy, med a vlašské ořechy. V chuti je zřetelnější zralá hruška. Výrazně pikantní sladké víno s krásnou strukturou a příjemnou oříškovou dochutí. Opravdová delikatesa!
O tom byl přesvědčen také „vrcholový tým“. Tady je jeho hodnocení:
Ryzlink vlašský, ledové víno – 9,5 bodu (z 10 možných), Sauvignon 2009 – 9,3 b., Cabernet Sauvignon 2006 – 9,2 b., Ryzlink rýnský 2009 a Pinot Noir – 9,1 b., cuvée Frankovka & Merlot 2007, Chardonnay 2009 a Veltlínské zelené – 8,7 b., Ryzlink vlašský 2009 – 8,4 b. a sekt Cabernet Sauvignon 2008 – 8,2 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý