Lombardské rodinné vinařství La Rocchetta patří mezi ta v Itálii, jejichž majitelé se nemusejí podbízet trhu a za každou cenu se snažit prodat veškerou svoji produkci. Víno paní majitelku neživí – a i proto je to znát na jeho vysoké kvalitě. Pánové Tomáš Hervert a René Junek nám představili šest produktů vinařství, přičemž dvě vína rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co jsme v příslušné kategorii ve Viničním altánu letos ochutnali. Tím prvním bylo vstupní šumivé víno La Rocchetta Brut, vyráběné tradiční metodou zráním v láhví z odrůd (půl na půl) Chardonnay a Pinot Blanc. Elegantní víno s příjemnou, měkce ovocnou a bohatou vůní. Víno krásně a jemně perlilo, v chuti bylo bohaté, ovocité s delší, velmi svěží dochutí, která přímo láká k dalším douškům. Další sekt – La Rocchetta Rosé z odrůdy Merlot se představilo o něco plnějším tělem s malinko vyšším zbytkovým cukrem (9 g/l) v porovnání s bílým brutem. Příjemně vonělo po lesních plodech, jemně perlilo a v těle bylo velmi elegantní, jen trochu méně svěží a pikantní, tedy oproti brutu. Šumivé víno spíše k sladkému ovocnému desertu, než jako aperitiv. Ale velmi pěkné! Chuťově nejméně zajímavým vínem večera bylo Valcalepio Bianco D.O.C. 2007. Ovocně-květinové víno ve vůni i chuti, suché, se středně plným, ale pro mne trochu méně svěžím a pikantním tělem. V dochuti lehce bylinné tóny, které mi příliš nelahodí. Naopak chuťově zajímavé bylo La Rocchetta Rosato. Růžové víno bez udání ročníku z odrůdy Merlot. Ve vůni vyzrálé jahody s jogurtově-máslovou a jemně minerální stopou. Ty přecházejí v chuti do třešní a višní, v závěru je cítit lehce pikantní kyselinka a pecičková hořčinka. Pěkná „růžovka“ ze sklizně 2006 (podle data lahvování), lepší by však asi byla v mladším provedení. Velkým překvapením pro mne bylo „základní“ červené – Valcalepio Rosso D.O.C 2005, cuvée z odrůd Cabernet Sauvignon a Merlot. Opravdu poctivé, krásně ovocité víno. Ve vůni třešně a višně s lehce živočišnou stopou. V bohaté a čisté chuti převládaly tmavé peckoviny s náznakem hořké čokolády a živočišných tónů. V závěru příjemná chuť třešňové pecičky. Víno s příznivým poměrem ceny a kvality. Tečkou za prezentací lombardských vín (po nich následovala ochutnávka dvou skvělých olivových olejů z bio-produkce) bylo opravdu nádherné Valcalepio Rosso Riserva D.O.C. 2004. Cuvée z odrůd Cabernet Sauvignon (65 %) a Merlot (35 %) zrálo 12 měsíců v barikovém sudu z francouzského dubu a minimálně 8 měsíců v láhvi. Je to opravdu krásný příklad bohatých lombardských vín z poměrně mladé vinařské denominace Valcalepio. V bohaté vůni cítíte přezrálé peckoviny, kůži a čokoládu. V identické a velmi plné chuti navíc potěší jemné vanilkové tóny. Za zmínku stojí rovněž delší a příjemně pikantní dochuť. Opravdu elegantní víno, které má všechny předpoklady pro další zrání v láhvi. Když ho jednou ochutnáte, určitě se k němu budete chtít často vracet! Extra panenské olivové oleje z okolí jihoitalského Bari byly definitivní tečkou za italským večerem. Zuzana Junková je představila s takovou přesvědčivostí, že jen málokdo odolal, aby si nekoupil alespoň jednu láhev – filtrovaného nebo nefiltrovaného. Ani u našeho „rodinného“ stolku nechyběl, zvolili jsme větší láhev nefiltrovaného.

Vřele doporučuji! „Vrcholový tým“ olivové oleje nehodnotil, ale jeho členové se o nich vyjadřovali velmi pochvalně. Vína hodnotili takto:

Valcalepio Rosso Riserva 2004 – 9,4 bodu (z 10 možných), La Rocchetta Brut Metodo Classico – 9 b., Valcalepio Rosso 2005 – 8,8 b., La Rocchetta Rosato Metodo Classico – 8,4 b., La Rocchetta Rosato – 7,7 b. a Valcalepio Bianco 2007 – 7,2 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý