Tolik ryzlinků Rýna během dvou hodin jsem rozhodně ještě nikdy neochutnal. Jejich milovník a svého často poměrně častý host ve Viničního altánu Ivan Dramlitsch se do německých ryzlinků zamiloval a nyní je již nejen pije, ale také v menším množství dováží. Specializuje se na kvalitní menší vinaře ve Středním Porýní, rozhodně nás přesvědčil, že je již odborníkem na tato vína, která si i u nás získávají stále větší oblibu. Je to nejen příjemné, ale také velmi zajímavé pití, protože se často spojuje také s turistikou a lákavou gastronomií.

Jsem moc rád, že Ivan Dramlitsch nabídl možnost představit část vín, která ze Středního Porýní dováží. Byl jich celý tucet, a pro ty, kteří nejsou zvyklí ta větší přísun bílých vín s vyšší kyselinou, to bylo určitě neobvyklé, ale také gastronomicky náročné přechutnávání. Drtivá většina vín byla totiž suchá (alespoň z pohledu německého vinařského zákona), takže jsme i já musel hodně „přikusovat“.

Všem němčinářům se předem omluvám za případné chyby v názvech vín, přiznám se, že mi vždy činilo problém orientovat se v nich. Ještě že chuť je důležitější!

Ivan Dramlitsch nám představil vína ze čtyř menším vinařství v Mittelrhein, v drtivé většině z ročníku 2009. Právě tato vína byla většinou na počátku svého vývoje, takže ještě nebyla v ideální kondici. Nicméně to podstatné rozhodně ukázala.

Vstupní Weingut Hoffmann&Sturm 2009, Steeger St. Jost Riesling, Kabinett byl opravdu výrazně suchý (3,1 g/l zbytkového cukru), ovocný s pikantní, jemnou a zřetelnou minerální dochutí.

O něco více mi chutnal Riesling trocken Hahnenhof 2009 z vinařství Toni Jost. Víno s kohoutem na etiketě mělo vyšší zbytkový cukr (7,3 g/l), takže působilo měkce a šťavnatěji. Cítil jsem dokonce jistou máslovost ve vůni i chuti. A potěšila příjemná pikantnost v jemně zakulaceném, lehounce minerálním těle.

V trošku obdobném stylu byl i následující Weingut Dr. Randolf Kauer 2009, Bacharacher Kloster Fürstental Riesling Kabinett trocken. Byl však sušší, ale ve vůni i chuti byly zřetelné ovocně-minerální tóny v lehkém máslovém kabátku. Pikantní ryzlink (7,6 g/l kyselin) s výraznější kyselinkou v dochuti.

Ratzenberger 2008, Bacharacher Riesling, Kabinett trocken měl kromě ovocně-minerální vůně i chuti se vzdáleným voláním petroleje, také bohaté tóny připomínající byliny a s trochou nadsázky jemné tóny „lékárny“. I proto mi chutnal o něco méně v porovnání s předchozími ryzlinky.

Rozhodně více mne potěšil Weingut Hoffmann & Sturm 2009, Bacharacher Wolfshöhle Riesling, Spätlese trocken. Malinko vyšší zbytkový cukr (6,4 g/l), moc pěkný ve vůni (ovocně-minerální s tóny meruněk a citrusů), v chuti měkce ovocný, pikantní a šťavnatý s lehkým minerálním závojem. Svěží, extraktivní víno s perspektivou dalšího zakulacení.

Do stejné kvalitativní roviny bych zařadil následující Ratzenberger 2009, Steeger St. Jost Riesling, Spätlese trocken. Víno s vyrovnaným poměrem zbytkového cukru a kyselin

(6,8 g/l a 7 g/l) s měkce ovocnou vůní (meruňky, broskve) a s pěknou, šťavnatou a pikantní chutí v lehce zakulaceném těle. A nechyběla elegantní minerální dochuť.

Až tak vstřícný nejsem k „sedmičce“ v pořadí – Weingut Dr. Randolf Kauer 2009, Oberweseler Oelsberg Riesling, Spatläse trocken. Suché víno(4,6 g/l zbytkového cukru), ovocně-minerální vůně i chuť, lehký bylinný „štych“. V dochuti pikantní se zřetelnou kyselinkou.

Naopak pro mne nejlepším ryzlinkem byl následující Toni Jost Hahnenhof 2009, Bacharacher Hahn Riesling, Spätlese trocken. Také díky 8,1 g/l zbytkového cukru a příznivé kyselině (6,4 g/l) bylo víno šťavnaté, plnější a zakulacené. Ve vůni i chuti bylo znát jižní ovoce, jemná byla mineralita vína. Delší a bohatší dochuť byla příjemně pikantní. Asi nejnoblesnější víno večera.

Pro nás polosuché víno Weingut Hoffmann & Sturm 2009, Steeger St. Jost Riesling, Kabinett halbtrocken mělo 12,2 g/l zbytkového cukru a bylo ve vůni i chuti měkce ovocné s lehkou mineralitou. Šťavnaté a pikantní víno s jistou elegancí.

Ještě něco navíc měl Weingut Dr. Randolf Kauer 2009, Bacharacher Kloster Fürtstental Riesling, Kabinett feinherb. A to nejen zbytkový cukr (13,9 g/l), ale také větší šťavnatost a vstřícnost. Pro mne to bylo milé víno, hezky extraktivní.

Obdobně jako Toni Jost 2009 Riesling, Kabinett feinherb. Opět vyšší zbytkový cukr (16,2 g/l) a nižší alkohol (10,5 %). Ve vůni vyzrálé jižní ovoce, v chuti opět ovocité, lehčí a uhlazené. Svěží a zároveň zakulacené víno, řekl bych lahodné, které se dá pít nejen k jídlu.

Závěr byl ve Viničním altánu degustačně stylový, tedy sladší. Weingut Dr. Randolf Kauer 2006, Oberdiebacher Fürstenberg, Spätlese. Pořádná dávka zbytkového cukru (66 g/l), nízký alkohol (10,5 %) a mnou dlouho očekávané „petrolejové“ tóny ve vůni i chuti. Kombinace zbytkového cukru, vyzrálého ovoce, bohaté minerality včetně „petroleje“ i dostatečné kyselinky (7,4 g/l) dělá z tohoto ryzlinku sice sladší, ale zároveň atraktivní a šťavnaté víno.

Obecně bych řekl, že vyšší zbytkový cukr (do 10 až 15 g/l) ryzlinkům, a zvláště těm od Rýna, velmi sluší. Což se ostatně odrazilo i v hodnocení dvanácti ochutnávaných vín. Bylo to velmi příjemné (včetně informací zasvěceného průvodce) a rovněž poučné. Věřím, že taková degustace nebyla ve Viničním altánu poslední.

A takto vína hodnotil „vrcholový tým“:

Toni Jost 2009 Kabinett feinherb – 9 bodů (z 10 možných), Toni Jost Hahnenhof 2009, Weingut Dr. Randolf Kauer 2009 Kabinett feinherb a Weingut Dr. Randolf Kauer 2006 – 8,9 b.,

Weingut Hoffmann & Strurm 2009 Spätlese trocken – 8,8 b., Weingut Hoffmann & Sturm 2009 Steeger St. Jost, Kabinett halbtrocken, Weingut Dr. Randolf Kauer 2009 Oberweseler Oelsberg a Ratzerberger 2009 Steeger St. Jost – 8,7 b., Ratzerberger 2008 – 8,6 b., Toni Jost Hahnenhof 2009, trocken – 8,5 b., Weingut Hoffmann & Sturm 2009, Steeger St Jost, Kabinett trocken – 8,4 b. a Weingut Dr. Randolf Kauer 2009 Bacharacher Kloster Fürstental – 8,3 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý