Dalším potvrzením skutečnosti, že na Moravě přibývá žen-vinařek, byla prezentace vín z Vinařství Helena z Velkých Pavlovic ve Viničním altánu. Jeho majitelka Helena Bednaříková přivezla k ochutnání jedenáct vzorků, které nám představila především její kolegyně Pavla Škrabalová.
      Mladé vinařství se zřejmě musí ještě vyrovnávat s některými dětskými nemocemi. Za jednu z nich považuji nevyrovnanou kvalitu nakupovaných hroznů. V tomto směru byl pro vinaře klimaticky problematický ročník 2014 nepochybně prubířským kamenem. Ne všechna vína z tohoto ročníku mne i další členy „vrcholového týmu” uspokojila. Byla často hodně štíhlá, čemuž mnohdy nepomohlo ani povolené doslazování moštu řepným cukrem.
      Vstupním vínem bylo zemské Veltlínské zelené 2014 (nakoupené hrozny z obce Lanžhot). Suché, ovocně minerální víno s lehkými tóny zeleného pepře ve vůni i chuti. V závěru velmi pikantní, ale stále hodně mladé. Potřebuje ještě pár měsíců ležet v láhvi.
      Kolem druhého vína vznikla jistá polemika. Opět zemský Děvín 2014 z žabčické vinice mi přes své mládí opravdu chutnal, dokonce bych ho označil za nejlepší bílé víno večera. Suché víno (pravda, není to u této odrůdy obvyklé) s jemnou ovocně-květinovou vůní (stopa muškátu i tramínu). V příjemně šťavnaté, lehce kořenité chuti jsem cítil stopu meruňky. Potěšil příjemně pikantní závěr. Za pár měsíců bude víno ještě lepší.
      O poznání méně mi chutnalo Cuvée Martin 2014, polosuché zemské víno z odrůd Veltlínské zelené, Neuburské a Muškát moravský. Trošku potlačená vůně (náznak ovoce se závanem minerálů), zřetelné převládala složka veltlínu. Také v chuti bylo víno málo výrazné, prim hrály minerální tóny, koncovku mělo výrazně pikantní. Nezdálo se mi dostatečně harmonické.
      Líbil se mi však následující zemský Sauvignon 2014 z lanžhotských hroznů. Polosuché zemské víno s vůní světlého ovoce (možná angreštu) a s decentním „štychem” po černém bezu (list, dřevo). V chuti ovocné (bělomasá broskev), šťavnaté s měkce pikantním závěrem. Příjemné osvěžení!
      Polosladký Müller Thurgau voněl po světlém ovoci s náznakem květin. Chuť měkce ovocná, zřetelně nasládlá a decentně pikantní. Solidní „milerka”, ale dal bych přednost větší lehkosti, svěžesti a zřetelnějším květinovým (muškátovým) tónům.
      A další v moštu doslazené zemské víno – Rulandské šedé 2014. Polosladké víno s vůní světlého ovoce, náznakem medu a květin. V chuti rovněž ovocné, výrazně nasládlé se vzdálenými medovými tóny. Na můj vkus chyběla vínu výraznější pikantnost.
      Posledním z bílých vín bylo zemské Chardonnay 2014 z lanžhotských hroznů, které mi chutnalo nejméně. Polosladké víno s výrazným zbytkovým cukrem (27 g/l), nižším alkoholem (11 %) a tenčím tělem. V nevýrazné vůni jsem tušil světlé peckoviny. V chuti ploché, sladké s výraznější kyselinou v závěru.
      Příjemné bylo Svatovavřinecké rosé 2014, jako všechna mladá vína bylo zemské. Víno na hranici suchého a polosuchého. Ve vůni jahody, částečně v kompotovém stavu. V chuti pikantní jahody, opět se stopou kompotu. V těle poměrně šťavnaté s pikantním závěrem.
      Prvním červeným byl zemský Cabernet Moravia 2013, víno z ročníku, který červeným příliš nepřál. Poznamenal i toto víno s vůní jemně kořenitého tmavého ovoce a lehké vanilky. V trošku tenčím a poměrně pikantním těle kombinovalo tmavé ovoce a karamelový nádech po ročním zrání v použitém bariku.
      Následující Frankovka 2012 zatím jen aspiruje na zatřídění jako Víno originální certifikace (VOC) Modré hory. O jeho kvalitě jsme vedli s kolegy polemiku, polovině se víno líbilo, druhá polovina ho silně kritizovala. Rozhodně to není nějaká mimořádná frankovka, na mne však působila velmi příjemně, a věřím, že když si ještě nějaký měsíc poleží v láhvi, rozhodně si zatřídění VOC zaslouží. Ve vůni jemně kořenité tmavé peckoviny. Také v chuti nazrálé tmavé ovoce v jemném džemovitém provedení, a s pikantním ocáskem. Pro mne je to perspektivní víno.
      A na závěr to nejlepší – Svatovavřinecké VOC 2011. Povedený „vavřinec”, který neochutnáváme tak často. V příjemné vůni džemovité tmavé ovoce. Ve vyzrálé chuti bohatě tmavého ovoce, již hezky uhlazeného s měkce pikantním závěrem. Přitom svůj vrchol má toto zdařilé červené ještě před sebou.
     Ostatně „vrcholový tým” mu dal nejvíce bodů. A takto hodnotil všechna vína:
Svatovavřinecké VOC – 8,9 bodu (z 10 možných), Svatovavřinecké rosé 2014 – 8,6 b., Sauvignon 2014 – 8,5 b., Děvín 2014 a Rulandské šedé 2014 – 8,4 b., Cabernet Moravia 2013 – 8,3 b., Müller Thurgau 2014 – 8,2 b., Chardonnay 2014 – 8,2 b., Veltlínské zelené 8,1 b., Cuvée Martin 2014 – 7,9 b. a Frankovka 2012 – 7,8 bodu (já jsem dal tomuto vínu 8,5 bodu).
Text a fotografie Libor Chlupatý