Jsem přesvědčen, že o Lukáši Polívkovi z Velkých Němčic a jeho vínech ještě hodně uslyšíme. A nejen proto, že je mladý, ale hlavně díky talentu a zatím přetrvávajícímu zájmu najít tu nejlepší cestu pro výrobu prvotřídních vín. Bez ohledu na to, jaký terroir má k dispozici na malých viničních tratích (zatím kolem 1 ha) ve Velkých Němčicích či Křepicích.

Deset ochutnávaných vín, většinou zemských, z velmi malých šarší bylo nejen z ročníku 2008, ale polovina čerstvě nalahvovaných dokonce z loňské sklizně. Svěží, ale i sofistikovanější (sur-lie, bariková) vína předvedla jistou originalitu, bez ohledu na to, že ta nejmladší nebyla ještě v ideální kondici. U některých vín jsem možná postrádal poněkud korpulentnější tělo, i když kratší ležení v láhvi může v tomto směru ještě něco napravit.

Začali jsme zemským Veltlínským zeleným 2009 (cukernatost v moštu 22° NM). Suché, ovocně-kořenité víno s lehkou mandlovou stopou ve vůni i chuti. Svěží, ještě trošku neučesané, ale pro mne překvapivě zakulacené s jemnou ovocitou, poměrně pikantní dochutí. Za pár měsíců bude ještě lepší.

Cuvée Tulsa 2009 (Veltlínské zelené – 60 %, Ryzlink vlašský – 20 % a Rulandské bílé – 20 %), opět zemské víno s překvapivě nemoravským názvem, mělo cukernatost v moštu u jednotlivých odrůd mezi 21° a 22° NM. Hezká vůně (výrazně nazrálé světlé ovoce, jemná stopa medu), v těle měkce ovocné, jemně nasládlé a výrazně pikantní s lehkou stopou ovocného dropsu v dochuti. Víno nemá příliš bohaté tělo a také nenabízí delší dochuť. Ale i tady je ještě brzy na definitivní soud.

První ze tří ochutnávaných vín z odrůdy Chardonnay bylo z ročníku 2008 v pozdním sběru, navíc zrálo na kvasnicích. Suché a poměrně vyvážené víno s vůní vyzrálého ovoce a jemných kvasnic, vždyť do března leželo na jemných kalech. V těle bylo měkce ovocné s ještě výrazně vystupující kyselinkou. Překvapila mne jemně slaná stopa. Víno ještě potřebuje pár měsíců ležet a trochu „uhladit“ kyselinu a malinko se zakulatit. Opět se mi zdálo trošku tenčí v těle.

To platí i o dalším Chardonnay 2008, tentokrát deklarovaným jako zemské, které rovněž leželo na kvasnicích (až do dubna), ale navíc zrálo v použitém barikovém sudu. Víno na hranici mezi suchým a polosuchým mělo ve vůni ovocně-minerální tóny, ale také lehounký náznak dubového dřeva a závan živočišnosti. V identické chuti působilo nazrálejším dojmem, ale pořád bylo výrazně pikantní v poněkud rovném těle. Proti předchozímu chardonnay však bylo zajímavější.

Pro mne velkým překvapením byl jakostní Tramín červený 2008 s cukernatostí moštu 25,5° NM. víno z mikulovské trati Pod sv. Kopečkem I. bylo polosladké, ale nikoliv přeslazené a fádní. Snad jen hodně vysoký alkohol (14 %) víno u mne malinko handicapoval, nicméně při správném vychlazení příliš „nekouše“. Krásná a delikátní vůně (čajové růže, mandarinková a pomerančová kůra). V chuti ovocně-květinový, jemný tramín s decentní pikantností v ovocné dochuti. Hezky se pije!

Velmi perspektivní je podle mne i Ryzlink rýnský 2009, polosladké zemské víno s poněkud nižším alkoholem (11 %). Mladý, malinko nesrovnaný, ale příjemný „rýňák“ výrazně ovocného stylu. Ve vůni meruňky a broskve, v nasládlém, ale pikantním těle mi chyběla větší šťavnatost a boubelatost. Nicméně potřebuje alespoň půl roku ležet v láhvi a určitě bude ještě atraktivnější. Sám to vyzkouším!

Třetí Chardonnay, polosladké (33 g/l zbytkového cukru) zemské z ročníku 2009, kvasilo v dubu, ale zrálo v nerezu. Víno s cukernatostí moštu 23° NM má ještě mnohé hříchy mládí, ale určitě pěknou budoucnost – pokud se brzy nevypije. Ve vůni nazrálé, lehce máslovité ovoce, v těle nasládlé, rovněž měkce ovocité, zatím jen lehounce pikantní a méně šťavnaté. Každopádně naznačuje velmi elegantní styl.

Všechna ochutnávaná červená vína měla hodně společného s Cabernetem Moravia. První dvě byla stoprocentně z této někdy nevyzpytatelné moravské odrůdy, v závěrečném cuvée zaujímala plných 50 procent obsahu.

Cabernet Moravia 2009, zemské víno (20° NM) mne zaujalo čistou ovocností ve vůni i chuti (nazrálé tmavé peckoviny, jemná papriková stopa) i poměrně uhlazeným tělem. Hodně mladé, ale již nyní dobře pitelné ovocité víno se stále ještě pikantním závěrem. Musí se malinko zakulatit, aby ještě víc potěšilo.

Následující Cabernet Moravia 2008 barrique z Křepic byl deklarován jako zemské víno. Poněkud světlejší, téměř pinotová barva s nahnědlými okraji a nazrálou ovocnou vůní s výraznou stopou koření, jemné „dřevitosti” a kapkou griotky. V uhlazené chuti zajímavá kombinace přezrálého ovoce, aromatických tónů (vanilka, dřevo, hřebíček). Hezky pitelné, ale nejsem milovníkem tohoto typu kořenitých a poněkud aromatických červených. Nicméně určitě mnoho fandů si našlo.

Závěrečné Cuvée Valley 2008, barikové víno deklarované jako zemské (cukernatost moštu 21° NM) bylo vyrobeno z odrůd Cabernet Moravia a Zweigeltrebe, přičemž všechny hrozny pocházely z panenské sklizně. Mošt byl doslazen na 23,5° NM, samotné víno v mnohém připomínalo předchozí Cabernet Moravia – v barvě, vůni i chuti. Snad jen mělo poněkud výraznější „džemovitý“ styl ve vůni i chuti po tmavých lesních plodech. Víno zrálo 12 měsíců v bariku, což bylo zřetelné v kořenitější chuti, navíc umocněné přidáním taninu. Tady byla opět zřetelná vanilka, ale také hřebíček a lehké čokoládové tóny. Dobře pitelné, ale na můj vkus víno s poněkud tenčím tělem.

Takto hodnotil vína Lukáše Polívky „vrcholový tým“:

Cabernet Moravia 2008, barrique – 8,8 bodu (z 10 možných), Tramín červený a Ryzlink rýnský – 8,7 b., Chardonnay 2009 – 8,6 b., Cabernet Moravia 2009 a Cuvée Valley – 8,5 b., Chardonnay 2008, barrique – 8,4 b., Veltlínské zelené – 8 b., Chardonnay 2008, pozdní sběr – 7,9 b. a Cuvée Tulsa – 7,6 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý