Po třech degustacích zahraničních vín jsme se ve Viničním altánu opět vrátili domů – na Moravu. Přesněji k vínům v tamním tradičním stylu se všemi klady i problémy. Vinařství Miroslava Hlávky z Velkých Pavlovic je malé a relativně mladé (tedy pokud jde o lahvovaná vína uváděná na trh).

Sklepmistr, vinohradník a obchodník v jedné osobě nám představil celkem tucet vín – šest bílých a stejný počet červených. A třebaže jsme ochutnali víno staré šest, ale také devatenáct let, a jen dvě z ročníku 2007, jsme přesvědčen, že svůj skutečný potenciál nám Hlávkovo vinařství ještě nepředvedlo. Podle toho, co jsem se dozvěděl o letošní sklizni, jsem o tom skálopevně přesvědčen. Na degustaci každopádně několik vín v tomto směru již něco naznačilo.

Jedním ze nich bylo vstupní Veltlínské zelené 2007 v pozdním sběru. Suchý, slušně aromatický a lehce kořenitý „veltlín“ nebyl sice příliš plný, nicméně zakulacený a pikantní. A dobrou perspektivou většího vyzrání do jednoho roku.

O dva roky starší Veltlínské zelené ve výběru z hroznů již bylo dostatečně vyzrálé. Díky vyššímu alkoholu (13,5 %) působilo toto suché a měkce ovocité víno sladším dojmem. Bylo asi jediným vínem večera, které jsem nakonec dost radikálně přehodnotil. Po bohatém přechutnání na závěr jsem zjistil, že v sobě skrývá pěkný potenciál ovocně-kořenitého a lehce pikantního vína. Jen jsem mu musel dát čas. Což asi většina neučinila. Víno jsme navíc měli otevřít mnohem dříve. Dodatečně se mu omlouvám.

Trošku podobné to bylo i v případě polosuchého Ryzlinku vlašského 2005 ve výběru z hroznů. Opět nazrálé, ovocité víno, které se otevíralo rovněž velmi pomalu. Nicméně v ovocném těle nakonec ukázalo kytičku lučních květů i jemnou stopu vlašských ořechů.

Jakostní Neuburské 1999 zaujalo příjemnou vůní medu a citrusů, jakou si pamatuji u určitého druhu bonbonů proti kašli. Chvíli trvalo, než jsem prozkoumal jeho nazrálé tělo. Nemohu říci, že mne uchvátilo, neboť slibná vůně se poněkud rozplizla do jakési „ovocné lékárny“. Chyběla (což mne u tak starého Neuburku samozřejmě nepřekvapilo) větší pikantnost, ale hlavně elegance a noblesnost vyzrálého vína z výtečného ročníku.

Od vína Müller Thurgau 2006 v pozdním sběru jsem příliš nečekal. Nicméně překvapilo mne bohatou klasickou vůní „milerky“. V ovocně-květinové, poměrně zakulacené chuti mi však chyběla větší lehkost, svěžest a pikantnost, které u této odrůdy vyhledávám.

Nejlepším bílým vínem, a možná i celého večera byl Muškát Ottonel 2007 v pozdním sběru. Suchý, lehký, bohatě aromatický a příjemně pikantní muškát. Pil se hladce až nenápadně, ale těšil svojí muškátovo-ovocnou nekomplikovaností. Nádherně veselé víno nejen pro letní posezení.

Červená vína neodstartovala příliš razantně. Modrý Portugal 2004 v pozdním sběru byl v barvě nevstřícně světlý, v chuti sice ovocně-kořenitý a pikantní, ale také tenčí a málo zakulacený – na červené víno je 10,5 % alkoholu poněkud málo.

V obdobném stylu bylo následující Svatovavřinecké 2005 v pozdním sběru. Světlejší, nepříliš lákavá nahnědlá barva, marmeládová a lehce kořenitá vůně, v těle opět velmi pikantní a kořenité, nicméně i tentokrát tenčí víno s nižším alkoholem (11 %).

Následující Zweigeltrebe 2006 v pozdním sběru měl barvu již plnější. Voněl po „červené směsi“ peckovin a lesních plodů, v chuti byl ovocný, ale opět kratší. A zase extrémně nízký alkohol – 10,5 %, který v kombinaci se slabším bezcukerným extraktem nepomohl ke stavbě plnějšího těla.

A ještě jedno červené mne příliš nezaujalo – André 2004 v pozdním sběru. Světlá barva, nízký alkohol (11 %), výraznější kyselinka a tenčí tělo. Svěží a ovocité víno, které se dá pít snad jen za teplejších letních večerů k jídlu, nebo jako aperitiv.

Závěrečné dva moravské cabernety mi však spravily chuť. Nejprve jsme ochutnali jakostní Cabernet Moravia 2002. Vyzrálé, ve vůni ovocně-kořenité víno (cítil jsem i tóny sladkých mandlí). V těle plnější, pikantní tmavé peckoviny s jemně kořenitým závojem. Dobře pitelná „moravská klasika“.

Ještě vstřícnější byl pro mne závěrečný Cabernet Moravia 2005 v pozdním sběru. Pěkná, plná barva, ve vůni vyzrálé tmavé ovoce. Středně plné víno, jemně kořenité s poměrně uhlazenými tříslovinami. Stalé ještě pikantní, nicméně opět trochu nízký alkohol (11 %). Klidně bych nějaké procento obětoval ve prospěch o fous vyššího zbytkového cukru. Víno by bylo ještě pitelnější a kulatější.

Minimálně dvě vína, především však mladý Muškát Ottonel (panenská sklizeň) a závěrečný Cabernet Moravia naznačila, že malé vinařství v sobě skrývá ještě neuplatněný potenciál vyšší kvality. Proto budu se zájmem očekávat vína z ročníku 2008, mnohé prý slibují!

Hodnocení „vrcholového týmu“:

Muškát Ottonel – 8,6 bodu (z 10 možných), Cabernet Moravia 2005 – 8,5 b., Cabernet Moravia 2002 – 8,2 b., Ryzlink vlašský – 7,5 b., Veltlínské zelené 2007 – 7,2 b., Veltlínské zelené 2005 – 7,1 b., Svatovavřinecké – 7 b., Neuburské, Modrý Portugal a Zweigeltrebe – 6,9 b., Müller Thurgau – 6,8 b. a André – 6,6 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý