Vítek Sedláček, prvotřídní vinař z Vrbice, nás letos ve Viničním altánu pořádně zavínil. Patnáct vzorků, z toho devět červených hned od startu! Když výborná červená nevyléváte, pak s vámi může bílý finiš pořádně zalomcovat. Pravda, patnáctý vzorek mnozí zakončili v opravdové euforii, nicméně většina ještě něco přechutnala. Ani se jim nedivím! Ostatně sám jsem si ještě několika vzorky osvěžil paměť svého patra.

Pracovali jsme v obráceném gardu – od Modrého Portugalu k „milerce“. Vstupní víno bylo jakostní z ročníku 2008 (cukernatost moštu jako u pozdního sběru – 22° NM). Z větší části botrytické víno (asi 70 % hroznů) vonělo po tmavých peckovinách a jemných tónech ušlechtilé plísně. Extraktivní víno z trati Skale mělo poměrně plné tělo se sládnoucími a velmi jemnými tříslovinami. Lehkou botrytidu nezapřelo. Bylo prvním vzorkem, a na to možná i trochu doplatilo, když se dívám na hodnocení „vrcholového týmu“.

Jakostní Cabernet Moravia 2008 byl přijat o poznání příznivěji, ale podle mne nebyl výrazný rozdíl v porovnání s Portugalem. Ve vůni peckoviny (kompotované višně), lehká kořenitost (paprička). Pikantní chuť byla ovocné, rovněž kořenitá se zřetelnou stopou tříslovin v závěru. Víno předvedlo hlavně bohatší tělo.

André 2008 v jakostním provedení bylo o něco jemnější ve vůni (nazrálá lesní směs, stopa čokolády) a v těle lehčí. Tady spíše nazrálé peckoviny, zřetelná pikantnost i výraznější třísloviny. Čas tohoto vína teprve přijde – možná až za dva roky. Potřebuje zakulatit se, a třísloviny zesládnout.

Pak jsme ochutnali dvě Cuvée Opacus, to starší ve Viničním altánu již potřetí. Museli jsme zjistit, jak stárne do krásy.

Mladé jakostní z ročníku 2008 (André, Dornfelder, Frankovka) nabídlo ve vůni nazrálé a zřetelně kořenité peckoviny.V identické chuti bylo poměrně pikantní se zřetelnými tříslovina. Zatím je na cestě k lepším zítřkům.

Naproti tomu Cuvée Opacus 2007 se tam již prohání, čímž nechci tvrdit, že je na vrcholu. Ještě vidím malou rezervu – tak rok či dva. Vůně mnohem nazrálejší, peckoviny (především švestky) polehávají v čokoládě. V chuti jsou peckoviny s čokoládovým kabátkem již krásně jemné, uhlazené a svým způsobem elegantní. Ale ovocitá pikantnost stále zůstává, jemná kyselinky ještě věští cestu na vrchol.

Na tu se vydává také Rulandské modré 2008 v pozdním sběru, pro mne milé překvapení. Ve vůni lesní směs, v chuti již uhlazené jemné ostružiny a borůvky. Víno je decentně pikantní, v dochuti měkce ovocné. Říkám si – do roka a do dne…

Moc hezký již na první dotek byl také jakostní Dornfelder, ale ten to má jaksi v povaze, tedy lísat se konzumentům. Tradičně tmavé a ovocné víno s uhlazeným tělem. Potěší hned, hezky se pije, ale mne vzrušilo méně než cuvée či modrý pinot. O mladém Neronetu ani nemluvě. A to přesto, že Dornfelder nabídl poměrně pikantní závěr.

Jakostní Neronet 2008 voněl po zralém modrém hroznu. V těle lehčí se stopou vanilky a mléčné čokolády. Pěkně ovocné, ale na můj vkus poněkud voňavé červené.

To jeho o rok mladší bratříček, rovněž jakostní, byl jiná třída. A ta perspektiva! Ve vůni plná a krásná lesní směs. Také v chuti, která byla bohatě ovocná, příjemně pikantní a živá. Pěkné pití již nyní, ale skutečná krása ho teprve čeká!

A přešli jsme do bílých. Nejprve kabinetní Müller Thurgau 2008. Suché, ovocité a velmi pikantní víno se svěží dochutí. Potřebovalo by bohatší ovocně-květinové aroma a poněkud šťavnatější tělo. Ale po té červené kanonádě – čert ví!

U Ryzlinku vlašského 2008 (jakostní) se mé chuťové buňky již vzpamatovaly, takže jsem ve vůni cítil zralou hrušku i bílý pepř. Víno s ovocitým, jemně kořenitým tělem bylo v dochuti výrazně pikantní (přes 4 g/l zbytkového cukru), ale také malinko minerální. Slušný, ale málo atraktivní vlašák.

Zato jakostní Veltlínské zelené 2008 s poměrně vyrovnanou kyselinku a zbytkovým cukrem (formálně suché víno) potěšilo bohatou ovocností a lehkou kořenitostí ve vůni, ale hlavně mazlivě zakulaceným, šťavnatým a pikantním tělem.

Jako fajnové bych označil moje oblíbené Cuvée Venalis, v tomto případě pozdní sběr z ročníku 2008. Suché, ale spíše polosuché víno z odrůd Aurelius (40 %), Chardonnay (40 %) a Rulandské šedé (30 %) převzalo ty lepší vlastnosti všech použitých odrůd. Ve vůni nazrálé jižní ovoce (broskve, ananas) a máslová kukuřice. Chuť bohatá, zakulacená a zároveň měkce pikantní v ovocité dochuti. Slušný bezcukerný extrakt (kolem 23,5 g/l) i elegance těla.

A neméně krásné, a pro mne další příjemné překvapení, bylo polosladké Rulandské bílé 2008 v pozdním sběru. Ve vůni měkce nazrálé světlé ovoce s počátečním živočišným závanem. V těle bohatě ovocné, malinko nasládlé (12,9 g/l zbytkového cukru), krásně zakulacené a zároveň dostatečně pikantní víno. U mne na úrovni Cuvée Venalis.

A ještě poslední víno. Žádná sladká tečka, ale mladý Müller Thurgau 2009 v kabinetním provedení. Zajímavá „milerka“, která se ani po tak velké sérii kvalitních vín neztratila. Ovocně-květinová ve vůni (tady zpočátku jemná živočišnost) i v chuti. Ještě živé a pikantní víno, každopádně nadprůměr mezi „milerkami“ ve Viničním altánu.

A protože již samotným psaním jsem se znovu ovínil, nechám již hovořit jen „vrcholový tým“. Tady je jeho verdikt:

Neronet 2009 – 9,1 bodu (z 10 možných), Cuvée OPACUS 2007 a Cuvée Venalis – 9 b., Cuvé OPACUS 2008 a Dornfelder – 8,9 b., Rulandské bílé, Rulandské modré a Neronet 2008 – 8,8 b., Veltlínské zelené a André – 8,5 b., Cabernet Moravia – 8,2 b., Ryzlink vlašský – 8,1 b. Modrý Portugal a Müller Thurgau 2009 – 8 b. a Müller Thurgau 2008 – 7,7 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý