Zdařilá premiéra sympatického vinaře
19. 2. 2014
Tak to byla krásná, a navíc velmi poučná premiéra. Petr Marada z malého mikulčického vinařství nás zavedl do trochu jiného vinařského světa, který se nevyhýbá vínům vyráběným stále více propagovanou autentickou metodou. Je to prostě poučný návrat k „vinným kořenům”.
Ochutnali jsme tucet vín z ročníků 2009 až 2012 – sedm bílých, jedno růžové a čtyři červená. Dvě byla vyrobená autentickou metodou, několik dalších možná částečně.
Vstupním vínem byl Hibernal 2009 v pozdním sběru, suché a vyzrálé víno s jemnou, ovocně-květinovou vůní, která se postupně otevírala. V chuti lehce kořenité ovoce s jemně medovými tóny. V závěru na patře poměrně pikantní.
Následující kabinetní Veltlínské zelené 2011 bylo rovněž suché, ve vůni ovocně-minerální. V chuti světlé peckoviny a květiny, dochuť velmi pikantní. Hrozny pocházejí z keřů na mikulčické vinici staré kolem třiceti let.
Rulandské šedé 2011 z mikulovské bio-vinice Šibeniční vrch v pozdním sběru mne ze všech vín oslovilo nejméně. Ve vůni nazrálé ovoce a něco, co připomínalo opečenou chlebovou kůrku. V chuti velmi suché světlé peckoviny a květinové tóny. Víno bylo na můj vkus málo šťavnaté, a očekával jsem i plnější tělo.
Velmi mi chutnalo Svatovavřinecké rosé 2011 v pozdním sběru. Ve vůni jemná kombinace lesní směsi a tmavých peckovin. V chuti suché, bohatě ovocné s náznakem minerálního „štychu”, a s příjemně pikantním závěrem.
Neméně zajímavý byl Děvín 2012 ve výběru z hroznů. Bez ohledu na dost vysoký alkohol (14,4 %) bylo víno poměrně harmonické s dostatkem ovocných a kořenitých tonů. Ve vůni muškát, exotické liči i špetka koření. V chuti plnější, aromatický a lehce kořenitý se zřetelnou stopou sladkých grepů. Alkohol výrazněji nevyčuhoval, byl hezky zakomponován. Víno zrálo rok v použitém sudu.
Polosuchý Sauvignon 2012 v pozdním sběru byl broskvový (aromatické bělomasá broskev), v lehounce nasládlé chuti byl identický, zakulacený a měkce pikantní.
Tramín 2011 v pozdním sběru byl prvním ochutnávaným vínem vyrobeným autentickou metodou, tedy co nejvíce přírody a co nejméně chemie a „cizích prvků”. Tato vína se sice otevírají ve vůni i chuti poněkud pomaleji, ale ve výsledku nám nabídnou „čisté víno”. Tramín nabídl ve vůni jemné růže a tóny bezového květu. V chuti ovocně-květinový (jemné citrusy, růže), velmi pikantní s výraznou kyselinkou.
Chardonnay 2012 v pozdním sběru vyrobené autentickou metodou bylo pro mne nejlepším vínem večera. Ve vůni ovocné s příjemnými karamelovými tóny. V chuti plné a ovocné v jemném karamelovém a vanilkovém závoji. Suché víno s pikantním závěrem. I toto víno z viniční trati Kukvička v Josefově zrálo v dubovém sudu.
Příjemně překvapil jakostní Modrý Portugal 2009, velmi ovocité víno na běžné a delší pití. Krásná vůně tmavého ovoce, lehounce kořenitého. V chuti vyzrálé tmavé peckoviny včetně jemné pecičkové hořčinky, troška koření. Lehčí, jemně pikantní víno v závěru na patře.
Svatovavřineckému dávám přednost v růžovém provedení. Ochutnali jsme ročník 2011 v pozdním sběru, který voněl po švestkovém kompotu. V chuti vyzrálé tmavé peckoviny, opět švestka, jemně nasládlé třísloviny, ale trošku kratší v pikantním závěru.
Dornfelder 2009 v pozdním sběru byl vyzrálý a vstřícný. Ve vůni výrazné tmavé ovoce, stejně tak v poměrně uhlazené chuti, ale stále ještě s pikantním závěrem. Víno na delší pití, ale bez výraznějšího charakteru.
Přednost jsem dal závěrečné Frankovce 2011 v pozdním sběru. Ve vůni čisté tmavé peckoviny, v chuti bohatě ovocná, uhlazená a měkce pikantní. Proti Dorfelderu působilo víno plnějším, ale také více „chlapským” dojmem. Zrálo rok v dubovém sudu.
Byla to mimořádně zdařilá premiéra s velmi sympatickým a vstřícným mladým vinařem. Už se těším na reprízu!
A ještě hodnocení „vrcholového týmu”:
Chardonnay 2012 (autentická metoda) – 9,1 bodu (z 10 možných), Děvín 2012 – 8,8 b., Svatovavřinecké rosé, Tramín 2011 (autentická metoda) a Modrý Portugal 2009 – 8,7 b., Frankovka 2011, Dornfelder 2009 a Sauvignon 2012 – 8,6 b., Hibernal 2009 a Svatovavřinecké 2011 – 8,5 b., Veltlínské zelené 2011 – 8,4 b. a Rulandské šedé 2011 – 8,2 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý