Zdařilý test vůní a chutí

9. 5. 2011

Byla to jedna z nejnáročnějších ochutnávek ve Viničním altánu za uplynulý rok. Čtrnáct vín ze čtyř zemí, a k tomu spousta různých delikates – čokoláda z Anglie, speciální pečivo, prosciutto a tepelně neopracované salámy z Itálie, španělské olivy… Naše chuťové buňky si rozhodně přišly na své. A pokud jde o vína, některá z nich jsme měli možnost ve Viničním altánu ochutnat na loňské prosincové speciální degustaci. A již tehdy hodně potěšila…

Svá vína tentokrát přistavili Šarka Windsorová z dovozní společnosti Windsor Chocolates & Spirits, s.r.o. a Václav Lazorka z firmy Labros, s.r.o. A právě dvěma víny z jeho nabídky jsme degustaci otevírali. Byly to jakési perlivé welcome drinky – Doremi Frizzante Bianco IGT a Doremi Frizzante Rosato IGT. Ovocná, nekomplikovaná, jemně perlivá a příjemně pitelná vína bez velkých ambicí a za příznivou cenu. První, malinko nasládlejší, bych volil spíše jako aperitiv, růžové z odrůd Corvina a Merlot díky zřetelnější grepové hořčince k lehčím jídlům. Myslím, že bych tím nic nepokazil.

Následující víno bylo z opačného konce Itálie, tedy z jižní vinařské oblasti Puglia (nebo také česky Apulie). Teanum Favugne Bianco 2009 je cuvée odrůd Malvasia, Trebiano a Bombino. Ve vůni i chuti ovocně-minerální, suché a poněkud jednoduché. Víno spíše pro běžnou gastronomii – chybí mu šťavnatost i špetka elegance.

O malinko plnější a delší dochuť mělo další víno z nabídky paní Šárky – Teanum Vento Bianco 2010 (Falangina + Chardonnay). Výrazněji ovocné s jistou máslovostí (po chardonnay) a delší i pikantnější dochutí. Kvalitní víno za dobrou cenu.

Jenže nejvyšší kvalitu mezi bílými představovaly následující čtyři ryzlinky – tři z německé části Mosely a jeden dokonce až z Nového Zélandu, ale s německým rodokmenem!

První z nich, Sommerpalais Kesselstatt Riesling 2010 z moselského vinařství Reichgraf von Kesselstatt, představil stejně jako před čtyřmi měsíci Václav Lazorka. A potěšil nás. Ve vůni pěkně vyzrálé světlé ovoce a jemný náznak minerálů. Ovocná chuť byla příjemně pikantní, zakulacená, lehce nasládlá a šťavnatá. V závěru byla zřetelná lehká minerální stopa.

Další dva moselské ryzlinky zase představila Śárka Windsorová. Oba pocházely se stejného vinařství – Weingut Meulenhof. První, Riesling trocken 2008 byl ve vůni výrazně ovocný (meruňky, broskve) a neskrýval přitom lehkou petrolejovou stopu. V chuti samozřejmě ovocný, suchý a pikantní s příjemnou mineralitou v závěru.

Riesling kabinet 2009 byl ve vůni obdobný, ale bez petrolejových tónů. V těle byl o něco baculatější, nasládlý s pikantním závěrem. Nemohu říci, že mi chutnal více než jeho o rok starší bratříček, ale asi byl o něco vstřícnější, zvláště pro ty, kteří nevyhledávají výrazně suchá vína.

U následujícího novozélandského ryzlinku mohu jen opakovat své loňské hodnocení. I tentokrát to bylo u mne asi nejlepší víno večera. Johner Estate Riesling 2009 (dovozce společnost Labros) od německého vinaře Karla Heinze Johnera, jenže vyrobený ve vyhlášené novozélandské oblasti Marlborough z hroznů vybraných místních pěstitelů, opět polaskal na patře i na duši. Polosuché víno s krásnou ovocnou vůní obohacenou jemnými petrolejové tóny. Chuť stále plná, bohatě ovocná a štavnatá s dlouhou a příjemnou minerální dochutí, v níž byl zřetelný nasládlý ocásek. Víno je na svém vrcholu a zřejmě tam ještě chvíli zůstane! Pokud však bude k mání…

Ještě že následující růžové Conde Ansurez Rosato 2009 bylo plné víno jižního typu, navíc z vyhlášené a velmi perspektivní španělské denominace Cigales DO, jinak by totiž po ryzlincích nemělo na našich patrech šanci. Barva temně růžová, vůně výrazně ovocná (jahody a maliny se smetanou). V těle plnější, řekl bych hutně ovocité, ale možná s trošku nižší pikantností. Růžové víno aperitivního stylu.

Nejstarším vínem večera byl Mont Marcal Reserva 2005 ze španělského Penedésu. Cuvée odrůd Tempranillo a Cabernet Sauvignon kombinovalo ve vůni džemovité ovoce, kůži a čokoládu. V identické chuti bylo víno již hodně uhlazené se sládnoucími tříslovinami, ale bariková stopa byla stále ještě zřetelná.

O poznání živější bylo další španělské víno, tentokrát z proslulé oblasti Toro DO – Frutos Villar Muruve Roble 2008. Vonělo po tmavém ovoci, přesněji po přezrálých višních v čokoládě. V chuti krásně ovocné (peckoviny), uhlazené s pěkným pikantním závěrem. Hezká práce s barikem, v němž víno zrálo asi 4 měsíce. Z červených vín se mohlo pochlubit nejlepším poměrem cena/výkon.

Po španělském tandemu následoval odrůdový tandem z Apulie. Nejprve Teanum Merlot 2009, který zrál 8 měsíců v bariku z amerického dubu. Klasické víno jižního Středomoří, v němž kromě vyzrálého ovoce můžeme cítit tóny tamních bylin a koření. Merlot to byl velmi ovocitý, uhlazený, ale pikantní s jemným bylinným kabátkem.

Stejně staré víno z identického vinařství, jen z odrůdy Cabernet Sauvignon, mělo jemnější ovocnou vůni, ale o něco bohatší tělo plné vyzrálého tmavého ovoce se sládnoucími tříslovinami v závěru.

Určitě nejlepším červeným vínem bylo závěrečné Sancius Vallemon Roble 2006 z prestižní denominace Ribera del Duero DO. Víno zrálo 6 měsíců v bariku z amerického a francouzského dubu – a bylo to hezké políbení. Bohatá vůně (tmavé ovoce, čokoláda, kůže). V chuti vyzrálé ovoce a opět s přídavkem živočišných tónů a čokolády. Dochuť delší, pikantní s jemnou barikovou stopou. Oceňuji jeho velmi harmonické, hezky vyladěné tělo, což u španělských vín typu „roble“ či „semicrianza“, která zrají jen několik měsíců v bariku, není vždy obvyklé.

A jak hodnotil vína poněkud zúžený „vrcholový tým“? Takto:

Johner Estate Riesling – 9,4 bodu (z 10 možných), Sancius Vallemon Roble – 9,2 b., Sommerpalais Riesling a Mont Marcal Reserva – 9,1 b., Frutas Villar Muruve a Weingut Muelenhof Riesling kabinett – 9 b., Teanum Cabernet Sauvignon 8,8 b., Weingut Muelenhof Riesling trocken – 8,7 b., Teanum Merlot – 8,6 b., Conde Ansúrez Rosé – 8,4 b., Teanum Vento bianco – 8,2 b., Teanum Favugne bianco – 8,1 b., Doremi Frizzante rosé – 8 b. a Doremi Frizzante bianco – 7,8 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý

TOPlist