Mladý čejkovický vinař Vít Esterka patří dnes k absolutní špičce v této velmi proslavené vinařské obci. Potvrdil to i na prezentaci svých vín v Viničním altánu, kde představil (bohužel díky krásnému počasí
a prodlouženému víkendu před svátkem poněkud skromnějšímu zastoupení našich hostů) desítku nesmírně zajímavých vín. Myslím, že absentující milovníci výborných vín mohou jen litovat! A nejen toho, že neochutnali nositele velké zlaté medaile na letošních Valtických vinných trzích a Poháru hejtmana Jihomoravského kraje za nejvýše hodnocené moravské víno. Také několik dalších vzorků si totiž zasloužilo patřičnou poklonu.

Všechna prezentovaná vína byla z ročníku 2007 a deklarována jako zemské víno. Ovšem té nejvyšší kvality! Začali jsme poměrně zdařilým Ryzlinkem vlašským s velmi vyváženým zbytkovým cukrem a kyselinou. Slušně extraktivní ovocité víno s lehkými minerálními tóny, šťavnaté a svěží. Příjemný vstup.

Polosuchý Irsai Oliver byl snad jediným z celé desítky, který zcela nesplňoval moje představy. Přestože měl přes 10 g zbytkového cukru působil dojmem suchého vína (to díky 7,6 g kyseliny). Byl poměrně jemný ve vůni i chuti, ale zdál se mi trochu nevýrazný a také mne příliš neoslovila hořčinka v dochuti.

Naopak mne příjemně oslovilo Cuvée Rulandské šedé a Veltlínské zelené s parametry pozdního sběru
a s opět vyrovnaným poměrem kyseliny a zbytkového cukru (7,6 g – 9,4 g). Toto lehce barikované a jemně nasládlé víno bylo decentně ovocné, pikantní a velmi elegantní díky jemné vanilce a karamelovým tónům v dochuti.

Pro mne jednoznačně nejlepším bílým vínem byl Aurelius – botrytický s vyšším zbytkovým cukrem (34,4 g). Toto polosladké, ale příjemně pikantní víno, doslova lákalo jemnou chutí citrusů, broskví, meruněk a elegantních botrytických tónů k dalšímu doušku. Nasládlé, ale navýsost noblesní víno.

Své milovníky, včetně mne, si jistě našlo i „roséčko“ z odrůdy Zweigeltrebe, rovněž s vyrovnaným poměrem zbytkového cukru a kyseliny v trošku vyšší rovině. Polosuché víno z panenské sklizně vonělo po jahodách, vanilce a karamelu. V identické chuti bylo plné, lehce pikantní. I tady byla zřetelná jistá noblesa.

Krásně ovocný (koláč s marmeládou z tmavých peckovin) byl ve vůni Modrý Portugal, který měl cukernatost moštu pro pěkný pozdní sběr. Poměrně jemný tanin v ovocné chuti, v těle lehce pikantní
a dobře pitelný již nyní.

Příjemně ovocné (tmavé peckoviny), ale ještě se zřetelnými tříslovinami, bylo Rulandské modré.
Díky 4,5 g zbytkového cukru a „jen“ 4,2 g kyseliny působilo toto panenské víno uhlazeně a elegantně.
Jen pořád „živé” třísloviny naznačovaly, že víno na svou ideální kondice musí ještě nějaký ten měsíc počkat. Ale chutná již nyní.

Moravský merlot je často používán jako příklad nevhodné odrůdy v tamní lokalitě. Jenže časy se mění – díky teplejšímu počasí posledních let i větším zkušenostem vinařů se i u nás dá vyrobit příjemný, byť „moravský” merlot. Ten od Vítka Esterky je toho důkazem. Víno rovněž z panenské sklizně, které při zrání poznalo dubový sud, mělo měkkou ovocnou vůni (tmavé peckoviny), ale i lehké tóny připomínající capuccino. Merlot s jemnou višňovou chutí, hladký a dobře pitelný.

A na závěr dva červené vrcholy. Nejprve lehce barikový Cabernet Moravia s parametry pozdního sběru. Voněl po tmavém ovoci a vanilce. V měkké, ovocné chuti byla zřetelné lehounká papriková stopa. Jeden z velmi zdařilých moravských cabernetů, který je pitelný již nyní.

Jedním z nejlepších červených moravských vín, která jsem v letošním roce pil, byl Esterkův Neronet. Kupodivu se poněkud lišil od jiných vín z této velebené i zatracované „barvířky“ z produkce okolních vinařů (Čejkovice, Velké Bílovice). Samozřejmě ne barvou, ale krásně koncentrovanou vůní a chutí. Převládaly tmavé lesní plody, jemná vanilka, náznak kávy. Harmonické víno bez zřetelné chuti po přidaném taninu, bohaté a elegantní. Kdo přímo neodmítá tuto odrůdu, ten musí být potěšen. Také já jsem se s ním při přechutnávání ještě chvíli mazlil. Myslím, že letošní zlato a poháry si opravdu zaslouží.

A jen doufám, že skvělý nástup Vítka Esterky mezi moravskou špičku bude mít trvalý charakter.

„Vrcholový tým“ byl sice trochu méně početný, nicméně i tentokrát hodnotil:

Neronet – 9,5 bodu (z 10 možných), Aurelius – 9,1 b., Cabernet Moravia – 8,7 b., Cuvée Rulandské šedé/Veltlínské zelené – 8,5 b., Zweigeltrebe Rosé – 8,4 b., Merlot – 8,3 b., Modrý Portugal a Rulandské modré – 8 b., Ryzlink vlašský – 7,4 b. a Irsai Oliver – 6,9 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý