Většina přítomných ve Viničním altánu přišla ochutnat sladká fortifikovaná vína z produkce hustopečského vinaře Pavla Košuliče. Nicméně poznat mohli i čtyři klasická suchá vína, která jsou nedílnou součásti vinného sortimentu vinařství.
      A tak jsme se zavínili a naladili nejprve zemským Ryzlinkem vlašským 2017. Suché víno, ve vůni ovocně-minerální. V chuti výrazněji nazrálé světlé ovoce, lehce kořenité, poměrně šťavnaté a příjemně pikantní.
      Následovalo pro mne neznámé Sylvánské modré 2017 z panenské sklizně. Na své premiéře se příliš neprosadilo. Vůně spíše jemnější, malinko potlačené světlé peckoviny včetně pecičky bělomasé broskve. V chuti opět jen lehce ovocné, suché a měkce pikantní, ale také trošku nevýrazné. Tak snad příští rok…
      Pokračovali jsme, možná trochu netradičně, svatomartinským vínem Müller-Thurgau 2018. Suché víno s citrusovou vůní i chutí, kde se prosazoval grep – a nesměle také černý rybíz.
      A ještě druhé svatomartinské – Modrý Portugal rosé 2018. Formálně ještě suché víno s vyšším zbytkovým cukrem i kyselinou (6 g/l a 8 g/l). Ve vůni tmavé peckoviny, lehounce nasládlé, malinko zakulacené, v závěru i příjemně šťavnaté a pikantní. Hodně mladá, ale docela pěkná „růžovka”.
      Na řadu pak přišlo sedm sladkých fortifikovaných vín. Prvním byl Stefan Kossulitcz 2014, červené likérové víno z odrůd André, Frankovka a Dornfelder. Svým způsobem nás trochu navnadilo pro bohatší a sladší vína. Mělo jen kolem 50 g/l zbytkového cukru a „standardní” alkohol (18 %). Ve vůni jemné tmavé peckoviny a náznak čokolády. V chuti kompotované tmavé ovoce, v těle lehčí, nasládlé a lehounce pikantní.
      Veronika (směs ročníků 2014 a 2015), červené likérové víno z odrůd Frankovka a Neronet mělo již více cukru (80 g/l) a alkohol 18 %. Ve vůni kořenité tmavé ovoce s lehkými oxidativními tóny. V chuti sladší, koncentrované ovoce s náznakem kompotovaných borůvek. Pro mne jedno z nejlepších vín večera.
      Výrazný byl Neronet 2016, červené likérové víno s vysokým zbytkovým cukrem (kolem 150 g/l). Alkohol opět 18 %. Výrazné aroma kořenitého tmavého ovoce se stopou vanilky. Ve sladké chuti kořenité tmavé ovoce v kombinaci se sušenými plody.
      Následovalo další jednoodrůdové likérové víno – Dornfelder 2016. Ve vůni kompotované tmavé ovoce a čokoláda. V chuti hodně kořenité tmavé ovoce, včetně borůvkového džemu, ale také stopa hřebíčku. Třebaže se mnohým hodně líbil, více mi chutnala Veronika.
      Ale hlavně následující Stefan Kossulitcz 2015, bílé likérové víno z odrůd Ryzlink vlašský, Neuburské a Veltlínské zelené. Pro mne špičkové fortifikované víno, které se kvalitou vyrovná mnohým slavnějším portským, sherry či Madeiře. Krásná vůně po vlašském ořechu, sušeném ovoci a medu. A v chuti sladký koncentrát ořechů, hrozinek a medu s lehce pikantním ocáskem v dlouhé dochuti.
      Následovala dvě mladší sladká vína, jejichž čas teprve přijde. Anežka 2017, červené likérové víno z odrůd Zweigeltrebe a Frankovka. Ve vůni tmavé peckoviny. V chuti hodně sladké a málo pikantní. Zatím málo uleželé mladé víno, které působilo poněkud plochým dojmem. Do vína byly dodány sušené hrozny.
      A na závěr Barbora 2017, červené likérové víno z odrůd Zweigeltrebe a Muškát moravský (sušené hrozny). Vysoký zbytkový cukr (kolem 170 g/l), alkohol 18 %. Ve vůni tmavé peckoviny i jemná stopa citrusů. V chuti velmi sladké kompotované ovoce. Méně pikantní, ale hodně uhlazené.
      Suchá a sladká vína z hustopečského Vinařství Košulič ocenil kompletní „vrcholový tým” takto:
Stefan Kossulitcz 2015 bílé – 9,2 bodu (z 10 možných), Dornfelder 2016 – 9 b., Neronet 2016 – 8,9 b., Veronika 2015 & 2014 a Anežka 2017 – 8,8 b., Barbora 2017 – 8,7 b., Stefan Kossulitcz 2015, 2014, červené – 8,6 b., Müller-Thurgau 2018 a Ryzlink vlašský 2017 – 8,5 b., Modrý Portugal rosé 2018 a Sylvánské modré 2017 – 8,4 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý