Tradiční lednová prezentace vín z Vinařství ZD Němčičky ve Viničním altánu se změnila v dubnovou. Důvodů bylo několik. Především to byla vyprodaná vína z minulých ročníků, a potom také změny ve vinařství, které se v mnohém promítly do nového ročníku 2015. A právě jen tato vína z „dílny” nového sklepmistra a technologa Pavla Buriánka jsme ochutnávali.
      Bylo jich deset, a přivezli je obchodní manažer Jaroslav Jakubec a sommelier Josef Varmuža, kteří také vína představili.
      Všechna byla zemská, třebaže většina z nich měla vyzrálost minimálně na úrovni pozdního sběru. Bohužel, loňský ročník byl v mnohých vinařských oblastech Moravy poznamenán nižšími kyselinami, což postihlo i vinice v Němčičkách a okolí. Většina vín se proto dokyselovala, a myslím, že se to projevilo i na jejich kondici. Přes vyšší zbytkový cukr u některých vín kyselina vyčuhovala, ve vínech ještě nenastal harmonický vztah mezi oběma složkami.
      Z bílých mne oslovila pouze první dvě suchá vína – Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský. První nabídlo ve vůni nazrálé světlé ovoce a jemné minerály, v chuti vynikla ve šťavnatém a pikantním těle mimo jiné zralá hruška, vzdáleně jsem cítil i mandlové tóny.
„Vlašák” byl možná ještě o chloupek sofistikovanější. Vůně ovocně-minerální, lehce kořenitá (bílý pepř). Ve šťavnaté a pikantní chuti jsem cítil jablko i broskev, a samozřejmě i koření včetně pepřového „štychu”. Obě vína jsou ideální na delší pití, nekomplikovaná, harmonická a vstřícná.
      Muškát moravský byl polosuchý s výraznou (pro muškát) kyselinou – 7,9 g/l. Ve vůni kořenité ovoce, květiny a tóny majoránky. V chuti převládaly citrusy (grep), nechyběla majoránka a výrazná pikantnost. První víno, u kterého jsem zaznamenal nesladěnost zbytkového cukru a kyseliny.
      Částečně to platí také o Chardonnay, opět polosuchém víně s výraznou vůní tropického ovoce včetně přezrálého banánu. V lehce nasládlé a výrazně pikantní, byť malinko neharmonické chuti, bylo opět cítit tropické ovoce. Myslím, že tady pomůže trošku delší ležení v láhvi.
      Polosuché bylo také Neuburské. Na rozdíl od chardonnay mělo nižší alkohol (jen 11,5 %) a trošku nevýrazné, ovocně-minerální aroma. V chuti zralé světlé ovoce, tělo šťavnaté a pikantní. Opět poněkud vyčuhovala kyselinka.
      Výborné bylo Svatovavřinecké Blanc de noir, polosuché víno s bohatou vůní tmavých peckovin a s jemnou „pecičkou”. V chuti výrazně ovocné, lehce nasládlé, ale také pikantní. Mazlivé víno!
      Následující víno bylo poněkud netradiční, nicméně poměrně zajímavé. Cuvée Blanc z odrůd Tramín červený a Pálava bylo již spíše polosladké. Ve vůni ovocně-květinové se vzdálenými minerálními tóny. V chuti téměř identické, šťavnaté a pikantní, řekl bych, že bylo hezky sladěné, i když obě samostatná odrůdová vína by možná byla příjemnější.
      Následovala dvě, mezi moravskými vinaři v poslední době „módní” komerční vína – tedy tzv. syčáky. Mám na mysli vína dosycovaná oxidem uhličitým, často nazývaná trošku honosně „frizzante”.
      Prvním byl Irsai Oliver, polosladké víno, navíc s přidanou kyselinou vinnou. Květiny, citrusy a jemné koření v nasládlé, ale také pikantní chuti. Víno na horké léto u stolu pod lípou či kaštanem, z logistických důvodů nejlépe před sklípkem. Myslím že dvakrát jsme tak zahájili večer v     Čejkovicích s Jindřichem Opluštilem a Vítkem Esterkou u sklepa prvně jmenovaného. Kde jsou ty časy…
       Svatovavřinecké rosé frizzante bylo o poznání sladší, ale také bohatší. Ve vůni zahradní jahody v lehce smetanovém závoji, a k tomu troška třešní. V chuti spíše tmavá lesní směs, tělo nasládlé a dostatečně pikantní. Víno pro nenáročné mlsaly.
       Posledním vínem jsem opět potěšil své chuťové buňky. Frankovka byla mladá, ovocná, lehčí a příjemně pitelná. Tmavé peckoviny s jemnou „pecičkou” na delší pití, hlavně v létě. Dal bych si k ní i kousek tmavšího masa.
      Protože jsme neochutnali ani jedno víno z prémiové přívlastkové řady, moc by mě jejich styl zajímal. Ale prý budou ještě o něco sladší. Tak nevím, snad až někdy příště…
      A ještě hodnocení téměř kompletního „vrcholového týmu”:
Svatovavřinecké Blanc de noir – 8,8 bodu (z 10 možných), Ryzlink vlašský – 8,7 b., Frankovka a Chardonnay – 8,6 b., Cuvée Blanc a Svatovavřinecké rosé frizzante – 8,5 b., Neuburské a Muškát moravský – 8,4 b., Irsai Oliver frizzante – 8,3 b. a Veltlínské zelené – 8 bodů (moje hodnocení – 8,6 b.).
Text a fotografie Libor Chlupatý