Je milé poznávat někdy odrůdy neznámé, nepěstované a často k nedostání. Z různých důvodů u nás buď neprospívají, nebo jsme jimi prostě žádný vinohrad neosadili. Je jich požehnaně.

Koncem března jsme v pražské vinotéce Wineshome v Bílkově ulici ochutnali dvě z nich: bílou Chenin Blanc, a modrou Carménère.

Chenin Blanc je přizpůsobivá, často nepochopená; produkuje vynikající, pevná vína na Loiře ve všech stupních sladkosti, se schopností dlouhé archivace. Botrytické Vouvray je jedno z nejlepších na světě. Běžná vína z Chenin Blanc jsou lehká a povzbuzující, nebo plná a voňavá z rozinkově vyzrálých hroznů a vždy se skvělou, harmonickou kyselinou. I její sekty jsou zajímavé a světově známé.

Odrůda vytváří také chutná, polosuchá a vzrušující vína v Jižní Africe i s tou francouzskou kyselinkou, možná mírně ostřejší. Mořský vánek z Atlantiku, který vinicemi každý den proudí, hned poznáte. Přidá vínu na svěžesti. Impozantní vinařství Spier ze známého regionu Stellenbosch nedaleko Kapského města nabídlo tři vzorky. První dva byly základní z ročníku 2007, z řady Discover a Classic, ale ten třetí, Spier Private Collection Chenin Blanc 2006, zářil jako skutečná lahůdka. Nepatrně barikovaná pro větší hloubku a rozměr, se 14,5% alkoholu, jenom dlouho hladila na patře a přiměla každého usmívat se potěšením nad nuancemi broskví, meruněk a jemné medovosti, a tou tajemnou složkou beze jména, která nás provokuje dožadovat se dalšího doušku.

Bordeaux z Chile Carménère je historická odrůda původně z Médocu, kde pro nízké výnosy upadla v zapomnění. Zdomácněla v Chile a založila slávu jejích vín. Sice stále produkuje méně hroznů na keř a její bobule jsou malé, ale kvalitou ji jen tak něco nepředběhne. Francouzští osadníci s ní přijeli koncem 19. století. Carménère kombinuje šťavnatý šarm Merlotu s tříslovinou strukturou Cabernet Sauvignonu a má své vlastní ovocité vyjádření.

Pan Štěpány z Bon Vivant s.r.o. prezentoval dvě vína Carménère 2006 starého chilského vinařství Carmen, a vynikající kupáž 2005 Carménère s Cabernetem Sauvignon. Voněla k zulíbání, chuť třešní přecházela do višní a švestky, s krásnou, sladkou tříslovinou a dlouhým, měkkým závěrem. Příkladná harmonie krásně seděla na patře. Dal jsem si pětiminutovou přestávku před dalším vzorkem, abych se mohl déle kochat. Popsat chuť čehokoli neznámého je svízelné, protože přirovnáváme k něčemu, co víno není, například k bobulovému ovoci. Carménère zraje mezi časným Merlotem a pozdějším Cabernetem, a snad i chuťově je někde mezi nimi zrovna tak, jako argentinský Malbec. Je to Nový svět, který nabízí původní originály staré dobré Evropy. Ta je už nemá.

V závěru pan Štěpány přidal ještě tři Merloty, z nichž jeden, Reserve Merlot 2005, pocházel z vinařství Carmen, druhý, ročník 2003, z vinařství Kendall-Jackson v Kalifornii. Byl temný a hluboký. Třetí a poslední Merlot, ročník 2004, se jmenoval Spier Private Collection Merlot 2004 z Jižní Afriky. Se svým patnáctiprocentním alkoholem chutnal neobvykle hladce a vyrovnaně. Typ vína meditativního, které jen velmi zvolna nasáváte a těšíte se s každou kapkou. I v davu, kde nás u stolu sedělo asi 30, se většina posadila ještě pohodlněji, zavřela oči a prožívala tu nepopsatelnou slast starého dobrého ročníku z dobrého vinařství.

Všechna červená vína byla mírně podchlazena na 16°C a ve sklence se krásně otevírala k dokonalosti. Tak to má být, řekl pan sommeliér Štěpány, a úplně nás přesvědčil. I našeho právníka, který ze zásady ničemu a nikomu už prý nevěří. Musel udělat výjimku.

Pan Štěpány sestavil velmi lahodnou přehlídku špičkových vín z různých evropských odrůd pěstovaných v Chile, Jižní Africe a Kalifornii; snad právě proto byl večer tak podnětný a poučný. Ani jsme neměli čas rozebírat Senekův citát týdne,Hřešme, aby bylo na co vzpomínat. Budeme vzpomínat, aniž jsme hřešili. Je to stejné?

Text Zdeňek Reimann, foto Vladimír Šmíd