Petr Zhoř. Portréty ve Viničním altánu.

Havlíčkovy sady 1369 Praha 2 – Vinohrady.

1. 4. 2014 – 25. 4. 2014
Vernisáž: úterý 1. 4. 18h

Hodně bylo napsáno o Zhořových – pro něj snad typičtějších – fotografiích, ve kterých maluje světlem a jeho dynamiku kombinuje s nočním městem, strnulými výrazy figurín, masek a předměty…Jeho současná výstava portrétů vypovídá o lidské tváři a osobnosti člověka a tvoří tak neméně působivý protipól k výše zmíněným dynamickým fotografiím. Obě uvedené složky práce jsou pro tohoto fotografa ovšem stejně důležité, tvoří jakousi dualitu jeho tvorby a každá z nich zároveň jakoby živila tu druhou …

Petr Zhoř o rozsáhlejší výstavě portrétů uvažoval již dlouho. Také k ní velmi dlouho a velmi nenásilně sbíral a stále doplňuje materiál. V Praze dosud nepředvedl své portrétní dílo v takové šíři – až nyní – třicet jedna portrétů ve Viničním altánu! Jedná se o soubor velmi unikátních fotografií, v nichž v každé jediné zachycuje svým osobitým způsobem a vnitřním viděním zobrazovaného člověka. Leckdy – a zase ten kontrast – kombinací třeba klasické černobílé fotografie a vložených barevných detailů, které v konkrétním snímku hrají důležitou roli. Takže tu vidíme třeba černobílého Aleše Lamra s barevnou košilí a vázankou nebo černobílého ředitele Českých center v Paříži s barevným motýlkem. Jindy jen zachytí danou osobnost velmi prostě v jejím typickém prostředí a ještě jindy ji nechá nahlížet z venku do svého vlastního ateliéru, aby tak podtrhl dojem z autora, který se, mimo jiné, zabývá landartem. A neopomněl ani svůj vlastní modrý portrét nad starým bazénem pod strmou barrandovskou skálou. Smysl sdělení už si najděte sami. Jeho dalším potěšením, které si zřejmě nerad nechává ujít, je snaha do každé fotografie diváka tak trochu „zatáhnout“ a přinutit ho nad ní přemýšlet.

Na závěr bych si už jen vypůjčila slova Josefa Vomáčky, který se k jeho portrétní tvorbě velmi pěkně vyjádřil v tomto smyslu:

Zhořovy mistrovské portréty dokládají soustavnou a dlouhodobou znalost fotografovaného objektu, který dokáže naaranžovat vypovídajícím a obsažným způsobem. Dokonalé černobílé zprávy o fotografovaném, vystižení jeho profese, psychiky i aktuální životní situace řadí Zhoře mezi nejlepší současné české fotoportrétisty.

Jeho dlouholetý pohyb na špičkové výtvarné scéně mu otevírá dveře k duším a srdcím fotografovaných, zpracování je bezchybné a výsledek je i pro neznalého diváka skutečnou lahůdkou. Připomeňme jen, že dosažená kvalita snímků je samozřejmě podmíněna autorovou lidskou vyspělostí a přátelskými vazbami mezi snímaným a fotografujícím.

Pozvánka se kliknutím myší na pozvánku nechá zvětšit.