Svatomartinské víno je ryze českou tradicí
11. 11. 2015
Dnes se naskytne Čechům jedinečná možnost vyzkoušet letošní vína. Košt svatomartinských vín doprovázejí bujaré oslavy, které ve světě nemají obdoby. Tato vína se smí vyrábět jen z některých odrůd vinné révy, jsou svěží a s menším obsahem alkoholu. Dle odhadů Vinařského fondu přesáhne hranice nabízených vín dvoumilionovou hranici. O specificích Svatomartinského vína obecně ale i letošního ročníku a dalších zajímavostech se v komentáři rozpovídal enolog Ondřej Lukeš.
Tradice Svatomartinského vína sahá až do dob císaře Josefa II. Označení Svatomartinské je v dnešní době pro vinaře poměrně výhodné. Jedná se mimo jiné o marketingový tah, který ale pomáhá i zákazníkům. Spotřebitel totiž podle loga snáze pozná, jaký produkt kupuje. Ne každé mladé víno totiž může být prodáváno pod logem Svatomartinské. K tomu, aby víno toto označení získalo, musí splnit celou řadu požadavků. Smí se vyrábět pouze z některých odrůd révy, která byla vypěstovaná v Česku v tom daném roce. U bílého vína jsou to odrůdy Müller Thurgau, Veltlínské červené rané a Muškát moravský, u červeného a růžového vína pak odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Ostatní odrůdy totiž dozrávají déle a víno z nich je vhodné konzumovat později. Pro získání loga musí mladé víno projít kontrolou nezávislé komise, která určí, jestli vína splňují všechny parametry odpovídající požadované charakteristice Svatomartinských vín. Soustředí se zejména na kvalitu související se zvládnutím procesu výroby.
Mírná zima, jarní deště a suché teplé léto ve spojení se srpnovými dešti révě letos výrazně prospěly. Hrozny tak dozrály do výborné jakosti a zejména modré odrůdy získaly díky slunečnému a teplému září pěkné plné zabarvení a došlo u nich k celkovému zjemnění tříslovin a snížení kyselin. Tento fakt se samozřejmě odrazil i na produkci Svatomartinského vína, kterého má jít letos na trh ohromné množství. Podle odhadů Vinařského fondu, který před deseti lety značku Svatomartinské uvedl na trh, se bude letos prodávat až 2,3 milionu vín, což je nejvíce za celou desetiletou historii značky. O více než tři procenta také stoupl počet vinařů, kteří Svatomartinské mohou nabízet. Největší zastoupení letos budou mít bílá vína, konkrétně odrůda Müller Thurgau, která se v Česku těší dlouhodobě velké oblibě. Nejpočetnějším Svatomartinským
vínem z červených odrůd je Modrý Portugal, z růžových pak Svatovavřinecké.
Bílá a růžová vína by měla být plná, harmonická, na chuť příjemná s decentní kyselinkou. Červená vína se očekávají obzvláště povedená, se sametovou, hebkou a ovocnou chutí. Často se lze také setkat s tím, že Svatomartinské víno není dokonale vyčištěné a bývá odspodu mírně zakalené. Kal většinou v lahvi nepoznáme, odhalíme jej, až když nám vinař víno nalije do sklenice, na chuť má však zcela minimální vliv.
Ke Svatomartinskému patří husa, Francouzi milují Beaujolais.
Vína s označením Svatomartinská se podle zákona nesmějí prodávat před 11. listopadem. K dostání jsou však i vína, která nezískala nebo se nepřihlásila pod označení Svatomartinské. Tato vína pak mohou být k dostání i před svátkem sv. Martina a nazývají se jednoduše mladá vína.
Svatomartinské víno bývá tradičně v prodeji zhruba tři měsíce a jeho ochutnávky bývají v mnoha městech spojeny s nejrůznějšími festivaly, slavnostmi a trhy. K vínu zároveň neodmyslitelně patří tzv. svatomartinská husa. Spojitost husy a svátku sv. Martina vychází údajně ze dvou pověstí. Podle jedné husy svatého Martina při kázání svým kejháním rušily natolik, že skončily na pekáči. Druhá pověst praví, že když měl být svatý Martin jmenován biskupem, ze skromnosti se před takovou poctou skryl v husinci, ale husy ho kejháním prozradily a tak skončily na svatomartinské tabuli. Racionálnějším vysvětlením může být fakt, že svátek sv. Martina býval v minulosti důležitým mezníkem hospodářského roku. Děvečky a čeledíni odcházeli ze služby a sčítaly se výnosy a ztráty. Hospodáři si při této příležitosti nejenže připíjeli se svými pomocníky mladým vínem, ale také zabíjeli drůbež, která nebyla vhodná na chov.
Přestože je Česká republika v konkrétní tradici Svatomartinského vína unikátní, podobný fenomén koštu mladých vín nalezneme i v zahraničí. Nejznámější je francouzské Beaujolais. Jedná se o mladá vína, která se však vyrábí jen v červené variantě z odrůdy Gamay, jež je pěstována v oblasti Beaujolais v Burgundsku. Tradičně se Beaujolais prodává od třetího čtvrtku v listopadu a jeho degustace bývá, podobně jako u Svatomartinského vína, doprovázena různými slavnostmi a kulturním programem.
Ondřej Lukeš