O tom, že ve Španělsku není jen Tempranillo, ale že mnozí vinaři pěstují další modré odrůdy, které jsou často charakteristická pro jiné části Evropy, jsme se mohli opět přesvědčit ve Viničním altánu. Bez ohledu na to, že jejich pěstování a někdy i samotná výroba vín není pro tamní poměry zcela ideální, dosahují tito španělští vinaři nesmírně zajímavé výsledky. Platí to jak pro „francouzskou” odrůdu Petit Verdot, tak i pro trošku opomíjený Monastrel. A potěšila nás také vína z odrůdy Syrah, která není v této zemi pod Pyrenejemi rozhodně běžná.
      Ale k vínům. Ochutnali jsme dvanáct vzorků ze tří vinařství a stejného počtu vinařských oblastí. Představil nám je jejich dovozce, Andrej Marek ze společnosti Satisfied, s.r.o. Nejvíce vín (6) pocházelo ze středošpanělské oblasti La Mancha, nikoliv však z té denominační, ale z přilehlé oblasti zemských vín Vino de la Tierra de Castilla. Konkrétně šlo o vinařství Casa Carril Cruzado. Tři vína nabídla vinařsky slavnější Navarra prostřednictvím známého vinařství Bodegas Ochoa. A stejný počet pak jedna z nadějných hvězd na španělském vinařském nebi – oblast Jumilla DO a vinařství Vinos Crápula.
Vstupním vzorkem bylo bílé cuvée z odrůd Chardonnay a Sauvignon Blanc 2010, produkt vinařství Casa Carril Cruzado. Víno se skvělým poměrem cena kvalita, které jsme dostatečně ocenili až zcela na závěr večera po předchozím přechutnání mnoha červených vín. Ovocně minerální víno ve vůni i chuti. V těle lehce zakulacené, měkce pikantní a dobře pitelné i na delší trať.
Následovalo růžové víno pro Španělsko dost typického stylu (tmavší barva, plnější tělo, nižší kyselina). Ale z odrůdy velmi netradiční – Petit Verdot, ročník 2010, Carril Cruzado.
     Spíše aperitivní růžové s vůní jahodového kompotu. V chuti měkce ovocné, plnější a lehounce nasládlé. V dochuti pak jen mírně pikantní. Růžové víno jižního typu, které nemusí každému vyhovovat. Doporučuji více nachladit, pak rozhodně potěší!
První červeným bylo cuvée Graciano/Garnacha 2010 z Bodegas Ochoa. Ovocné, lehce džemovité víno ve vůni i chuti. V těle lehce pikantní se vzdálenou stopou vanilky. Dobře pitelné, nekomplikované. Výborné víno na běžné pití, samozřejmě hlavně k jídlu.
      Pokud jde o poměr cena/výkon, pak následující NDQ Roble 2009 z Vinos Crápula bylo jednoznačnou jedničkou. Víno z odrůdy Monastrell, v jižní Francii známé jako Mourvédre, potěšilo vůní tmavé lesní směsi s jemnou čokoládou, stejně tak i v lehce pikantní, středně plné chuti. Víno zrálo 3 měsíce v   bariku a myslím, že do roka bude v ideální kondici.
      Pěknou kvalitu předvedl i následující Syrah 2006 z Casa Carril Cruzado. V tomto případě se k tmavé lesní směsi přidaly i zřetelné živočišné tóny a malinko výraznější stopa vanilky a čokolády v dochuti.
Poněkud uhlazenější bylo cuvée Multivarietal 2006 ze stejného vinařství. Po třiceti procentech odrůdy Tempranillo, Syrah a Cabernet Sauvignon plus 10 % Petit Verdot. Velmi ovocné a bohatě nazrálé víno (tmavá lesní směs) se špetkou vanilky a čokolády. Víno prošlo poměrně složitým vývojem: každá odrůda kvasila samostatně a stejně tak zrála 9 měsíců v bariku. Teprve poté došlo ke scelení. Kvalitní víno, které je nyní na svém vrcholu.
A pak jsme udělali malý skok výš – Mil Gracias 2006 z Bodegas Ochoa. Atraktivní víno z odrůdy Graciano kvasilo v barikových (2 roky staré) sudech z francouzského a amerického dubu a poté zrálo 9 měsíců v bariku. Ve vůni nabídlo tmavé peckoviny, jemnou čokoládu a malinko kávy. V těle čisté a elegantní, jemně pikaní a ovocné. Nesmírně zajímavá chuť i styl vína z této nepříliš často samostatně využívané odrůdy.
Malinko zklamalo mé očekávání další víno z Jumilly – Carmine Crianza 2008. Víno převážně z odrůdy Monastrell (a špetky Syrahu) nabídlo ve vůni i chuti kombinaci tmavého ovoce, kůže a čokolády. V dochuti pak výraznější třísloviny. Víno se bude ještě vyvíjet k lepšímu, zatím mu chybí větší elegance, ale myslím na ni má.
      A následovaly tři červené špičky. Nejprve 18 meses Multivarietal 2006 z Casa Carril Cruzado. Víno z odrůd Tempranillo (30 %), Syrah (30 %), Cabernet Sauvignon (30 %) a Petit Verdot (10 %) zrálo, jak vyplývá z názvu, půldruhého roku v barikovém sudu. Ve vůni jemné tmavé peckoviny, chuť čistá, ovocná s jemně pikantní dochutí. Můj velmi silný kandidát na víno večera!
Bojoval s ním Petit Verdot 2006 ze stejného vinařství. Čisté, jednoodrůdové víno zrálo 12 měsíců v bariku, a nabídlo v krásné ovocné vůni také jemné tóny vanilky a tabáku. V plné chuti navíc kůži, čokoládu a sladké taniny. Opravdu velmi zajímavé a inspirující víno.
Ale ještě tady bylo poslední, pro mne asi nejlepší červené víno večera – Crápula 2008 z Vinos Crápula, cuvée odrůd Monastrell (80 %), Syrah a Cabernet Sauvignon (zbytek). Vůně čistě ovocná, jemně kořenitá. Stejně tak chuť plná sladkých taninů a jemných tónů vanilky a čokolády. Laskající víno, které je sluší pomalu vychutnávat!
      A ještě sladká tečka, tentokrát z navarrského vinařství Bodegas Ochoa. Moscatel grano menudo 2010 nabídl ve vůni citrusy, převážně v podobě sušené kůry. Sladké, jemně pikantní víno plné lehce kořenitých citrusů. Pěkná tečka za nesmírně zajímavým večerem s mimořádně pěknými víny, která se tak trochu vymykají klasickému (pokud něco takového existuje) španělskému stylu, prezentovaného různými formami Tempranilla.
      Vrcholový tým byl mimořádně nekompletní, navíc zaujatý (oba hodnotící mají slabost pro španělská vína), takže těm, kteří měli k ochutnávaným vínům výhrady, se omlouváme. Ale nemohli jsme si pomoci… Takže tady je hodnocení:
Crápula – 9,3 bodu (z 10 možných), 18 meses Multivarietal a Petit Verdot – 9,2 b., Mil Gracias – 9,1 b., Moscatel – 9 b., Multivarietal 2006 – 8,9 b., Carmine a Syrah 2006 – 8,8 b., NDQ Roble – 8,7 b., Graciano/Garnacha – 8,6 b., Petit Verdot Rosado – 8,5 b. a Chardonnay/Sauvignon Blanco – 8,3 bodu.