Šéf velkobílovického vinařství Na Špičáku Jan Kachyňa nás po roce opět potěšil, a to i v pokračujícím tropickém vedru. Představil nám dvanáct vín, z nichž mnohá opravdu osvěžila.
Ochutnali jsme devět bílých, jedno růžové a dvě červená. Vína především z ročníku 2017, ale také tři „”šestnáctky“ a jedno vyzrálejší ze sklizně 2015.
      Velmi pěkně jsme se zavínili Veltlínským zeleným 2017, polosuchým kabinetním vínem s ovocnou, jemně minerální vůní. Také v ovocné a malinko nasládlé chuti byly zřetelné lehké minerální tóny. Víno bylo lehčí, ale šťavnaté a pikantní.
      Velmi příjemný byl suchý Děvín 2017, kabinetní víno s vyšším zbytkovým cukrem (8,4 g/l). Vstřícná ovocně-květinová vůně s tóny mandarinky a pomeranče. V lehčí a svěží chuti převládaly jemně kořenité citrusy (mandarinka, pomeranč). Příjemné víno, klidně i na delší letní pití.
      Sauvignon 2017 v pozdním sběru byl na hranici suchého a polosuchého vína. Ve vůni lehce minerální peckoviny s převahou bělomasé broskve. Chuť ovocně-minerální, šťavnatá a pikantní. Na můj vkus byla aromatika málo vstřícná, spíše „tvrdší”.
      Naopak vstřícnější bylo kabinetní Sylvánské zelené 2017, lehounce polosladké víno s ovocně-minerální vůní. V identické chuti bylo víno malinko zakulacené, měkce pikantní s decentním „cukříčkem” v koncovce.
      Suchý Ryzlink rýnský 2017 v pozdním sběru měl vyšší zbytkový cukr (7,1 g/l). Ve vůni převládaly světlé peckoviny, které nechyběly také v pikantní a šťavnaté chuti. Ještě mladý „rýňák”, který potřebuje slehnout a zakulatit se. Tak asi za dva roky…
      Frankovka rosé 2017 byla lehce polosladká. Kabinetní „růžovka” voněla po jahodách a lesních plodech. V chuti jen malinko nasládlá, ovocná a pikantní. V závěru se mi zdála trošku kratší.
     Polosladký Solaris 2017 ve výběru z hroznů voněl po přezrálých hruškách a sušeném světlém ovoci. Sušené ovoce převládalo také v lehce nasládlé, jemně kořenité nasládlé chuti.
      O malinko více mi chutnal Tramín červený 2017 v pozdním sběru, polosladké víno s ovocně-květinovou, tradiční „tramínovou” vůní. Pociťově působilo víno maximálně jako polosuché. Bylo jemně kořenité a měkce pikantní.
      Na stejnou úroveň bych zařadil Rulandské šedé 2016 v pozdním sběru. Suché víno s vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou (5,4 g/l – 5,7 g/l). Ve vůni vyzrálé světlé ovoce, lehounce minerální s jemnou medovou stopou. V chuti přezrálé světlé ovoce, lehce zakulacené s dotykem medu a květin. Měkce pikantní víno i na delší pití.
      Asi nejlepším vínem večera byl pro mne Tramín červený 2016, barrique. Suché zemské víno s vyšším alkoholem (14 %), které zrálo rok ve dvouletém bariku z francouzského dubu (medium). Ve vůni vyzrálé světlé ovoce s nádechem medu, karamelu a květin. Chuť medově ovocná příjemně suchá, ale zakulacená s jemnou kořenitou stopou. Překvapivé víno, které má v sobě jistou noblesu.
      Solidní byla obě červená vína. Zemské Zweigeltrebe 2015 bylo ve vůni ovocně-kořenité s jemnou stopou džemu. Chuť ovocná, lehce kořenitá a měkce pikantní. Ještě bych mu dal nějaký ten rok v láhvi.
      Závěrečný jakostní Dornfelder 2016 nabídl ve vůni vyzrálou tmavou lesní směs s lehkým vanilkovým závojem. V chuti tmavé ovoce, především vyzrálé lesní plody. Nechyběla stopa vanilky v uhlazeném a měkce pikantním těle. Část vína zrála v bariku z amerického dubu.
      Početně poněkud oslabený „vrcholový tým” ocenil vína rodiny Kachyňů takto:
Děvín 2017, Rulandské šedé a Dornfelder 2016 – 8,7 bodu (z 10 možných), Veltlínské zelené 2017, Sylvánské zelené 2017, Ryzlink rýnský 2017, Tramín červený 2017, pozdní sběr, Tramín červený 2016, zemské a Zweigeltrebe 2015 – 8,6 b., Sauvignon 2017 a Frankovka rosé 2017 – 8,4 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý