Je již opravdu málo čejkovických vinařství, jejichž vína jsme neměli možnost ochutnat na pravidelných degustacích ve Viničním altánu v pražské Gröbovce. Prezentací vín ze Zemědělské a.s. tak ubylo další „bílé místo“ na seznamu našich vinařských hostů z Čejkovic. Čejkovická „akciovka“ se se svými víny pravidelně účastní pražského veletrhu Víno & Destiláty, zároveň se s nimi můžeme setkat také na vinařské části každoročních Svatováclavských slavností v Praze. Jsem proto rád, že i my jsme mohli tato vína ochutnat a konstatovat (tady hovořím především za sebe), že prezentace se vydařila: řada vín je opravdu pěkná, což ještě více vynikne v porovnání kvality a ceny. Obchodní manažerka společnosti Dana Tušlová a nový mladý technolog vinařství Karel Michna nám představili celkem tucet vín, převážně z ročníku 2007, a navíc ještě dvě archivní z roku 2000 a také ročníkový sekt (2005). A právě tím jsme si symbolicky připila na úspěch tohoto a dalších setkání. Byl to velmi zdařilý počin. Sekt Chateau Čejkovice brut z roku 2005, vyrobený klasickou metodou zráním v láhvi z odrůd Chardonnay a Ryzlink rýnský, patří mezi nejlepší šumivá vína z domácích zdrojů, která jsem v posledních letech pil. Jeho kvalita se pozná nejlépe po několikerém přechutnání, což jsem také učinil. Byl lepší a lepší… Příjemně suchý (nikoliv jako drn), krásně ovocný (sušené hrušky) se zřetelnou chlebovinkou v jemně pikantní dochuti. Oceňuji také hezky jemné perlení. Bílá vína, na jejichž závěrečné fázi se již částečně podílel nový sklepmistr Karel Michna, ještě nedosahují úrovně, jakou by si vinařství se svými výbornými vinařskými tratěmi zasloužilo. Ale mnohé se v dobré obrací. Kabinetní Veltlínské zelené 2007 s ovocně-kořenitou (hlavně pepřové tóny) vůní a výrazně pikantní chutí bylo opravdu tenčí v těle a kratší v dochuti. Zvláštně aromatické bylo Chardonnay 2007 v pozdním sběru. Podepsaly se na tom zřejmě malinko „připečené“ hrozny, které pak trošku potlačily ovocitou a máslovou vůni i chuť vína, které by podle vinařského zákona mělo být označeno jako polosladké (13,5 g zbytkového cukru). Ve skutečnosti příliš sladce nechutnalo, stejně tak se ale moc nepodobalo tradičnímu (moravskému) chardonnay. Kabinetní Sauvignon 2007 bych zařadil mezi ovocný typy s jemnou stopou černého bezy a rybízu ve vůni i chuti. Velmi suchý, trochu „ostřejší“ sauvignon s velmi pikantní a malinku kratší dochutí by se dobře hodil k jídlu za teplejších letních dní. Hezkou vůní po vyzrálém hroznů, růžích a částečně i exotickém liči voněl Muškát moravský 2007 v pozdním sběru. Suché víno s výraznou kyselinkou a lehkou hořčinku v závěru mělo přece jen jistou chybu: bylo velmi tenké a krátké (17,3 g bezcukerného extraktu na litr). Takže pít pro osvěžení a především k jídlu! Kolem archivního Tramínu 2000 v pozdním sběru bylo trochu rozruchu. Jeden ze vzorků se ukázal jako korkový, víno z náhradní láhve přece jen tolik nevynikalo živostí v těle. Nicméně já a dalších nejméně 15 hostů mělo štěstí – jedna z láhví obsahovala výborné víno, přes osmileté stáří pikantní a bohaté v ovocně-minerálním těle. Po odvětrání se částečně rozplynuly živočišné a minerální tóny a převahu nabyla ovocná složka. Pravda, tramín poněkud ztratil typickou vůni a chuť po růžích, ale zato získal kromě krásně nazlátlé barvy především na bohatosti a noblese. V prvním okamžiku bych ho tipoval na vyzrálejší „směsku vlašáku, neuburku a sylvánu“. Plná chuť se ve skleničce držela velmi dlouho. Růžové Zweigeltrebe 2007 v pozdním sběru nás opět vrátilo mezi mladá vína. Suché (prý až moc) ovocité víno s vůní a také chutí po třešních, jahodách a malinách, velmi pikantní s nízkým alkoholem. Možná ten vínu trošku chyběl pro zaoblení těla. Jinak ale pikantní a svěží víno pro velmi teplé večery. Ano, následujících pět jakostních červených vín bylo tím jednoznačně příjemnějším zážitkem večera. Zaujal již Modrý Portugal 2007 s vůni a chutí po marmeládě a povidlech. Suchý, lehce pikantní, pěkně pitelný, ale přece jen zřetelně kratší. Překvapivé bylo polosuché Svatovavřinecké 2007 (8,4 g zbytkového cukru). Díky vyšší kyselině (6,1 g) bylo jen nasládlé a dostatečně pikantní i zakulacené v těle z tmavých peckovin, především višní. Velmi extraktivní „vavřinec“ (28,3 g/l) – docela mi chutnal. Ještě lepší byl Dornfelder 2007, pro některé dokonce nejlepší červené víno večera. Moc hezky voněl po tmavých lesních plodech (především ostružinách) s jogurtem. V uhlazené chuti byl velmi pikantní, kromě lesních plodů jsem cítil i přezrálé moruše. Krásně pitelné víno! Toužebně očekávaný Neronet 2007 mne nezklamal. Nedoslazovaná „jakostka“ byla pěkně extraktivní (27,9 g/l). Ve vůni tmavé lesní plody (především borůvky) s máslovo-jogurtovými tóny. V identické a velmi pikantní chuti se objevila jemná vanilková stopa, třebaže víno nebylo dubem ani políbeno. Hezké a příjemně živé víno srovnatelné s některými mnohem proslavenějšími a dražšími neronety z Čejkovic a Velkých Bílovic, které jsme v uplynulém roce ochutnali ve Viničním altánu. Závěrečným vínem večera byla archivní Frankovka 2000, jakostní. Klasické višně v čokoládě. Příjemně hladké až sametové ovocné tělo, středně plné. Nebylo však příliš hluboké a zdálo se mi, že již začíná, byť pomalu, odcházet. Ale pořád bylo ještě dobře pitelné. Pěkná červená vína minimálně vyrovnala některé menší výpadky u bílých. Každopádně to byla hezká premiéra ve Viničním altánu – a já se již těším na první vína nového sklepmistra z ročníku 2008! Co na to „vrcholový tým“? Neronet – 8,7 bodu (z 10 možných), Tramín 2000 a Dornfelder – 8,6 b., Frankovka 2000 – 8,2 b., Sauvignon a Muškát moravský – 8,1 b., sekt Chateau Čejkovice – 8 b., Modrý Portugal – 7,9 b., Zweigeltrebe rosé – 7,7 b., Svatovavřinecké – 7,6 b., Veltlínské zelené – 7,5 b. a Chardonnay – 6,4 bodu. Text a fotografie Libor Chlupatý