Mezi mladými moravskými vinaři se objevil další velký talent, který ví, jak zacházet s prvotřídními hrozny, jež se rodí na jeho kvalitních vinicích. Takový je mladý velkobílovický vinař Jan Strouhal. Ve Viničním altánu sice představil jen pět bílých vzorků, ale i ty mne a další přítomné rozhodně přesvědčily. To zcela neplatilo u některých vín Tomáše Bařiny ze Starého Poddvorova, která nám velmi ochotně představil jejich prodejce a také dovozce rakouských a moselských vín Petr Zárybnický.

Oba vinaři jdou rozdílnou cestou a věřím, že jejich produkty si své klienty rozhodně najdou. Protože vína Jan Strouhala měla, na rozdíl od Bařinových, ve Viničním altánu premiéru, trochu více se budu věnovat produktům velmi sympatického a šikovného vinaře z Velkých Bílovic.

Vzhledem k tomu, že šlo o poněkud netradiční ochutnávku vín dvou vinařství (všechna z ročníku 2009), z nichž mnohá se lišila nejen v barvě, ale také v množství zbytkového cukru, museli jsme jejich pořadí poněkud promíchat.

Začali jsme Bařinovým suchým Muškátem moravským 2009 v pozdním sběru s pěknou vůní vyzrálého hroznu a jemných muškátů. V těle lehce pikantní víno s ovocným základem a majoránkovým závěrem, ve kterém jsme však cítili zřetelnou hořčinu. Já méně, někteří chutnající o něco více. Víno by zasloužilo větší šťavnatost, možná i špetku zbytkového cukru.

Následoval Bařinův Děvín ve výběru z hroznů, oficiálně polosuché víno s vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou. Pro někoho mělo víno handicap v podobě vysokého alkoholu (14,5 %). Jinak Děvín s poměrně pěknou ovocně-květinovou vůní i chutí, uhlazeným a jemně pikantním tělem. Díky alkoholu působilo víno sladším dojmem, a tím se také oslabila šťavnatost a pikantnost v jinak příjemné dochuti.

Následovalo růžové, opět od Tomáše Bařiny, z odrůdy Zweigeltrebe v pozdním sběru. Suché víno s vůní lesní směsi ve smetanovém jogurtu. V chuti ovocné, výrazně pikantní s jemnou nasládlostí, která se v závěru mísila se zřetelnou kyselinkou.

Následující Bařinův klaret z Rulandského modrého v pozdním sběru (čejkovická viniční trať Noviny) měl všechny předpoklady stát se krásným vínem – až na ten alkohol! Čtrnáct procent na klaret – to je moc! Takže nezbývá než více nachladit a delší chvíli odvětrávat. Vůně i chuť jsou totiž krásné – jemné peckoviny (s náznakem sladkých citrusů), pikantnost i plnost v těle. Alkohol to vše poněkud oslabuje. Škoda, jinak moc pěkné víno!

A ještě Sylvánské zelené v pozdním sběru. Polosladké víno (20 g/l zbytkového cukru) z čejkovické trati Noviny. Opět trošku vyšší alkohol (13 %), aroma poměrně příjemné (světlé ovoce, květiny, jemná kořenitost). V identické chuti zakulacené a jemně pikantní. Sylvánu sluší živost a svěžest, nemusí se chlubit mohutným tělem. Tady mu ublížila kombinace vyššího cukru s alkoholu. Víno tím okamžitě zestárlo.

Nicméně po sylvánu jsme zahájili sérii pěti bílých vín Jana Strouhala, charakteristických vyšším zbytkovým cukrem, ale také krásnou pikantností, harmonií v těle a elegantním stylem. Vína s cukernatostí moštu odpovídající pozdnímu sběru či výběru z hroznů jsou záměrně deklarována jako zemská, a to nejen s ohledem na poměrně malé šarže.

To platí i o Sauvignonu z viniční trati Súdné (24 g/l zbytkového cukru). Krásný Sauvignon ve vůni i chuti. Směs meruněk, angreštu, černého bezu a černého rybízu ve vůni i chuti. Nasládlé, ale výborně srovnané a šťavnaté víno s výraznou pikantností v dochuti. Výzva mnoha slavnějším a větším moravským vinařům (a nejen jim).

Ryzlink rýnský (polosladký – 29 g/l zbytkového cukru) ze Zadní hory (cukernatost v moštu 22,5° NM) se trochu pomaleji otevíral do měkce ovocně-květinové vůně i chuti. Ve sladce pikantní dochuti byly cítit zralé meruňky a broskve.

Polosladké Chardonnay (40 g/l zbytkového cukru) s cukernatostí moštu na hranici výběru z hroznů trochu připomínalo sauvignon (nebylo to poprvé u moravských vín z této rozšířené odrůdy – klon, kvasinky?). Ve vůni zralé citrusy a černý rybíz, v bohatě ovocné chuti (meruňky, broskve) byly znát spíše tóny bílého rybízu a jemného černého bezu. Netradiční, nicméně velmi atraktivní i elegantní chuť.

Posledním Strouhalovým vínem byl sladký Hibernal, opět zemský. Sladké víno z této stále více vyhledávané odrůdy mělo takřka neuvěřitelných 72 g/l zbytkového cukru. Nicméně nepůsobilo výrazně ploše a přesládle. Ve vůni (poněkud pomalu se otevírala) byl cítit vyzrálý hrozen, jemné citrusy i vzdálený závan černého rybízu. I díky 6,7 g/l kyselin bylo víno s ovocně-květinovým tělem dobře pitelné, v závěru jemně pikantní s lehkými medovými tóny. Sladká tečka pro slavnostní příležitost. A stylová!

Definitivní tečku, přesněji dvojtečku, obstarala červená vína Tomáše Bařiny. Nejprve jakostní Dornfelder z Krásné hory ve Starém Poddvorově. Překvapivě pěkné víno ve vůni i chuti. Sice opět s vyšším alkoholem, ale tentokrát mi nevadil, pomohl víno hezky zakulatit v jeho krásném ovocném kabátu. Příjemně pitelné, uhlazené víno, které pomazlí. Nekomplikované a vstřícně ovocné za skvělou cenu!

A na závěr opět problém s vyšším alkoholem (14,5 %). Jinak pěkné Rulandské modré v pozdním sběru z Čejkovic s příjemnou vůní lesní směsi. V chuti spíše pikantní peckoviny, styl lehčí, tělo působí uhlazeně. Každopádně víno, které se nemůže pochlubit vysokým bezcukerným extraktem a tedy hutností těla, nás nemůže opíjet. Raději si pochutnám na pár gramech zbytkového cukru navíc (rulanda měla pouze 1,5 g/l zbytkového cukru), než pít alkoholické a zároveň štíhlé víno. Tady se stala chyba – a přitom to mohl být moc pěkný modrý pinot. Nezbývá než snížit konzumační teplotu a nechat víno alespoň hodinku v karafě. Pak by to šlo…

Takto hodnotil vína dvou mladých moravských vinařů „vrcholový tým“:

Sauvignon a Chardonnay (Strouhal) – 8,7 bodu (z 10 možných), Hibernal (Strouhal) – 8,6 b., Ryzlink rýnský (Strouhal) – 8,5 b., Tramín červený (Strouhal) – 8,4 b., Rulandské modré (Bařina) – 8,3 b., Rulandské modré klaret a Dornfelder (Bařina) – 8 b., Sylvánské zelené (Bařina) – 7,9 b., Zweigeltrebe rosé (Bařina) – 7,8 b., Děvín (Bařina) – 7,2 b. a Muškát moravský (Bařina) – 7 bodů.

Text a fotografie Libor Chlupatý